Celkem sedmdesát kilometrů k lékaři do Znojma a zpět domů musí, chce-li zavézt své děti k dětskému či dorostovému lékaři, jet autem Marie Tesařová z Bítova. Ve známé obci na Vranovsku dětský lékař není. „Protože jezdím do Znojma do práce, k jejich lékaři je vozím do města. Praktická lékařka je v důchodovém věku a netuším, zda až půjde na odpočinek, budeme mít za ní náhradu,“ uvedla Tesařová.

Vranovsko trápí nedostatek lékařů dlouhodobě. Podle starosty Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra sice přímo městys praktického lékaře má, dětského však nesehnali. „Dělali jsme co jsme mohli, ale pediatři nejsou ani ve Znojmě. Je to problém celého Vranovska,“ potvrdil Vedra.

Praktičtí lékaři, ale také třeba zubaři, mají v regionu ordinací více a pendlují mezi nimi. „Třeba náš zubař dojíždí z Blížkovic. U nás má zdarma pronajatou ordinaci. Jenže když potřebujeme náročnější zákrok, musíme za ním do Blížkovic. V Bítově prostě musíte mít auto, abyste dostali děti k lékaři,“ dodala Tesařová s tím, že i sehnat dětského lékaře byl i ve Znojmě problém.

Znojemský stomatolog Ladislav Gregor vidí v nedostatku lékařů systémové selhání státu, ale také slabší zájem mladých lidí o studium medicíny. „Mladí se zajímají o informační technologie a jiné obory. Studovat náročnou medicínu se jim nechce. Vědí, jak náročná profese to je, kolik obnáší práce a mnozí medici navíc po studiu končí kvůli lepšímu platu v zahraničí,“ myslí si Gregor.

Vranovsko je pro mladé lékaře méně atraktivní. „Za minulého režimu dostávali ti, kteří na Vranovsko šli příhraniční příplatek. Získali byty zdarma, ordinace. Proto je do budoucna musí stát motivovat a podporovat. Faktem je, že toto není problém jen u nás v zemi, ale v celé Evropě,“ dodal.

Sám Gregor už nové pacienty nepřijímá. „Blížím se k důchodovému věku. Vzít na půl roku nového pacienta nemá smysl. Problém bude za dva tři roky větší právě kvli odchodům lékařů do důchodu. Chybí věková kategorie 40 – 60 let," dodal.

Současnou situací se zabývá pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro personální stabilizaci. „K řešení personální situace jsme přijali celou řadu opatření. Například tak činíme v podobě dotačních programů. Například tak činíme v podobě dotačních programů. Je vypsaný dotační program pro praktické lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb, na který je každoročně vyčleněno zhruba 5 milionů korun. Praktičtí lékaři mohou žádat o dotaci ve výši 500 tisíc korun na mzdu sestry nebo zdravotnického asistenta a na zajištění věcného a technického vybavení ordinace. Dále existuje dotační program pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb. Stomatologové mohou do konce roku 2021 žádat o příspěvek až do výše 1,2 milionu korun na krytí mzdy všeobecné sestry, dentální hygienistky nebo zubní instrumentářky. Ministerstvo na tento dotační program celkem vyčlení přes 100 milionů korun,“ sdělila mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

S ohledem na významné demografické stárnutí populace lékařů ministerstvo zdravotnictví společně s ministerstvem škoství připravily jedenáctiletý akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů na lékařských fakultách."Jedná se o významný systémový krok v řešení situace výrazného a neustále se prohlubujícího nedostatku lékařů ve zdravotnickém systému ČR. V letech 2019–2029 tak budou české lékařské fakulty podpořeny částkou téměř 7 miliard korun, což jim umožní zvýšit kapacity o 15 procent a zároveň zvýšit platy učitelům," přiblížila Štěpanyová.

"Pracujeme na reformě primární péče, která by měla posílit roli praktického lékaře a tím také zatraktivnit tuto profesi. Cílem reformy je také lepší organizace zdravotní péče o pacienty, tedy odlehčení přetížených nemocnic a jejich personálu," dodala mluvčí.

Kompletní téma si přečtěte ve čtvrtečním tištěném Deníku.