„Důležité je, aby zvířata zbytečně nerušili běžkaři, volně pobíhající psi a podobně. Jinak na zimu je zvěř připravená dobře, na svou práci jsou zvyklí i myslivci. Letos je víc sněhu než jindy. Proto také víc přikrmujeme,“ řekl jednatel znojemského okresního mysliveckého spolku Petr Schmuttermeier.

Podle jeho názoru by ale ani myslivci neměli do lesa chodit víc, než je nutné. „Krmelce stačí někdy doplňovat třeba jednou týdně,“ dodal Schmuttermeier.

Ruch a hluk v okolí krmelců zvěř ohrožuje několika způsoby. Když se plaší a zbytečně pobíhá, spotřebovává tukové zásoby a na sklonku zimy pak může strádat. „Zvláštní riziko hrozí srnčí zvěři. Pokud na umrzlý sníh napadne další vrstva, zvířata se v něm boří, a když je pak někdo vyplaší, mohou si polámat běhy,“ upozornil jednatel.

Více sněhu

Podle meteorologů je letošní zima na sníh nadprůměrně vydatná. „V prosinci ležela souvislá sněhová pokrývka s přestávkami deset dní, v lednu nepřetržitě od čtvrtého ledna, tedy osmadvacet dní,“ přiblížil výsledky měření kuchařovické stanice Miloslav Hradil z brněnského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Jak dodal, lednový příděl sněhu je pro Znojemsko nadprůměrný. „Souvislá sněhová pokrývka ležívá v lednu v průměru sedmnáct dnů. Statisticky vzato ale z kuchařovických měření vyplývá, že zhruba jednou za deset let leží sníh celý leden,“ doplnil meteorolog.

Výrazně víc sněhu letos leží v oboře u Moravského Krumlova. „Přikrmovat musíme víc než ve volném lese, ale na druhé straně nám pomohlo, že byl letos semenný rok u dubů. Na podzim proto padalo mnohem víc žaludů. Zvěř se tak mohla na zimu mnohem lépe připravit, krmení jí doslova spadlo ze stromů,“ řekl Oldřich Konecký ze správy moravskokrumlovské obory.

Krmelce lesníci a dělníci v oboře kontrolují a doplňují denně. „V první řadě dodáváme objemové krmivo, tedy hlavně seno. Za zimu ho spotřebujeme pětadvacet až třicet vagonů. O krmení se starají všichni zaměstnanci obory, zhruba deset lidí,“ informoval Konecký.

Podle něj zimu obvykle nejlépe snáší jelení zvěř, tedy hlavní druh, který v oboře chovají. „O něco horší je zima pro muflony a srnčí zvěř, ta potřebuje dokrmování víc,“ doplnil šéf obory.

Hlavně klid

I on zdůraznil, že zvěři nejvíc prospívá klid. „Oboru nezavíráme, ale podle zákona nesmí být zvěř v blízkosti krmných míst rušena. Proto apelujeme na rozum a ohleduplnost, aby se lidé drželi stranou krmelců a míst, kde má zvěř vyšlapané cestičky, “ dodal Konecký.

Podle myslivců je pro zvěř v zimě obecně nejlepším krmením černý nebo žlutý oves, čerstvá kukuřičná siláž, jetelová senáž či luční seno. „Víc než množství je důležité, aby bylo krmení předkládáno pravidelně, většinou nejméně jednou za týden,“ řekl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Když už lidé v zimě do lesa jdou a chtějí zvířatům přilepšit, měli by nechat pamlsky, nejlépe třeba suché pečivo nebo obilí, také u krmelců.

„Na mokrém sněhu začne všechno rychle nahnívat a zvěři to může spíše uškodit. Kolem krmelců by se ale měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které zvěř odrazují,“ upozornil Šilha.