„Kroky, kroky, kroky! Drž to, drž to, drž to, makej!" Hlasité pokyny mladých mužů zní uprostřed tichého borového lesa nedaleko Podhradí nad Dyjí. Je to místo, kam každoročně jezdí děti na letní tábor. Blíží se poledne a na rozpáleném plácku zdokonalují florbalisté znojemského A týmu malé sportovce v jejich oblíbené hře. Florbalové hokejky zatím leží opodál. Dopolední část tréninku totiž patří posilování a speciální přípravě.

Zatímco část dětí poctivě cvičí, jiní odpočívají nedaleko ve stínu. „Kdy už bude oběd?" otáčí se na vedoucího tábora malá holka. Jenže vedoucím je letos šerif. Šerif Frank. „Děckám tady pěkně chutná. Snědí úplně všechno. Včera jsme měli krupičnou kaši ze šedesáti litrů mléka. Nezbyla ani lžička. Máme prostě fantastické kuchařky," chválí táborovou kuchyň i strávníky Zdeněk Frank.

Na táborovém hřišti je velmi živo. Málokdo je v klidu. „Tahle skupina bude dělat dřepy s výskokem a kliky, vy uděláte dvojice a budete se přetlačovat," instruuje jeden ze znojemských florbalistů své dočasné svěřence. „Kluci ze znojemského áčka nám dnes přijeli ukázat, jak tvrdě oni trénují. A zkouší, jestli to zvládnou taky naše děcka," popisuje dění na hřišti Frank.

„Ty stehna vás musí bolet, nebojte se, do toho," nabádá dočasný trenér Zdeněk Rada. „Au, to bolí, nemůžeme se zvednout," stěžuje si dlouhovlasá dívka, která dřepí u země zavěšena do kamarádky za zády. Ani druhá dívka nezvládá vstát ze dřepu.

Problém ale mají i kluci. „Zapírejte se zády a tlačte se vzájemně nahoru. Pojď, to dokážeš! vyzývá dvojici malých sportovců trenér.

Někteří kluci mají na hlavě kovbojský klobouk. „Loni jsme měli na táboře téma olympiáda, letos jsme zvolili western. Proto jsou děcka tak pomalovaný. Holky se většinou stylizovaly do rolí indiánek, kluci pak většinou chtějí být kovboji," popisuje nevšední výzdobu tváří či pokkrývky hlavy Zdeněk Frank.

Za ním skupinka dětí dělá kliky. „Udělal jsem jeden a mám dost," říká Šimon.

„Konec, běžte se napít a na oběd," končí dopolední trénink Zdeněk Rada.

Děcka s úlevou a radostí opouští rozpálené hřiště a mizí ve stínu borovic. Po chvíli začne hrát diskotéková hudba. „Takhle svoláváme všechny na oběd. Zjistili jsme, že je to lepší, než jen hulákat ooooběééééd," naznačuje šerif Frank.

Vůně bramboračky snad ani nepotřebuje dát jinak najevo, jak bude dobrá. A jsou i karbenátky s bramborem a kyselou okurkou. Táborníci se postupně všichni vystřídají. Nejdřív obědvají ti nejmenší. „Bylo to moc dobrý. Tábor je fajn, nic mi tady nechybí," vzkazuje rodičům malý kovboj Rostislav Hrobár a mizí někde mezi táborovými chatkami.

Za chvíli bude polední klid. A tábor alespoň na chvilku celý ztichne.