Pamatujete si dobu, kdy jste měli svou plynovou masku s chobotem a na pokyn jste přesně věděli, kam běžet? Igelitové sáčky na rukou a nohou přitom byly samozřejmostí.

Z bleskového průzkumu Znojemského deníku v tomto týdnu mezi zhruba padesáti obyvateli Znojma vyplynulo, že dnes nemá jasno o chování v případě chemického, radiačního ani jiného poplachu prakticky nikdo. „Nevím, kam bych se v případě poplachu schovala. Sklep mám mimo Znojmo a na Pražské, kde bydlím, nic takového není,“ řekla například Alena Bastlová.

„Bydlím na Sokolské ulici a o žádném bunkru nevím. Slyšela jsem, že kryt byl snad někde na ulici u nádraží,“ odpověděla i Jana Balmbergerová. „V jednom domě u nás v Mramoticích byly před pětadvaceti lety uschovány plynové masky, ale kam je odvezli a kde jsou nyní, to už nikdo neví,“ přidal se i Jaromír Kuřitka.

Podobně odpovídali všichni dotázaní. Správnou odpověď neznal nikdo. Většina naopak poněkud ironicky jmenovala jako místo svého vyhlédnutého úkrytu vinný sklep. A nebyla přitom daleko od pravdy. Podle záchranářů a lidí, zabývajících se ochranou osob, je totiž na každém člověku, kam se v případě potřeby ukryje.

„Jde o systém improvizované ochrany osob. Každý by se měl v případě poplachu ukrýt v nejbližším objektu. V něm by pak měl zavřít a utěsnit okna a dveře a vypnout ventilaci. Informace o tom, co se stalo a co má dělat dále, by pak vysílal rozhlas a televize,“ sdělil vedoucí pracoviště ochrany obyvatelstva a krizového a havarijního plánování znojemských hasičů Pavel Pacula.

Takzvané kryty civilní obrany byly ve Znojmě prakticky zrušeny kolem roku 1997. „To se kryty převáděly na majitele nemovitostí, ve kterých se nacházely. Dodnes je ale na nich věcné břemeno, v případě potřeby by tedy měly být použitelné pro svůj účel,“ upřesnil vedoucí krizového oddělení znojemského městského úřadu František Skřivánek.

Lidé na Znojemsku se ale podle obou odborníků velkoplošných havárií prakticky nemusí obávat. Jen několik málo nejbližších ulic v okolí by ohrozil únik chemikálií, a to čpavku ze zimního stadionu, sladovny v Hodonicích a pivovaru nebo chloru z úpravny vody ve Znojmě.

„Teoreticky hrozí snad jen radiační poplach kvůli havárii v Jaderné elektrárně Dukovany. Všechny obce ve dvacetikilometrovém pásu kolem ní mají pro tento případ zpracované krizové scénáře a každá obec ví, kam by její obyvatelé byli v případě potřeby evakuováni. V drtivé většině případů je to na vysokoškolské koleje v Brně. Tam se vejde až čtyřicet tisíc lidí,“ doplnil Pacula.

Jak hasiči, tak lidé z krizového oddělení tak nyní spoléhají nejvíce na prevenci. „Do každé domácnosti šel letáček nazvaný Co dělat při mimořádné události? Nyní navíc rozjíždíme projekt pro druhé a šesté třídy základních škol s názvem Hasík, kde s problematikou ochrany seznamujeme školáky. Běžná výuka problematiky pak probíhá jak na základních, tak středních školách,“ shrnul hasič.

Vyčerpávající informace o nejrůznějších druzích poplachů a o tom, jak se při nich chovat, mohou lidé najít na internetové adrese: http://www.mvcr.cz/udalosti/prirucky/ohrozeni.html nebo na webových stránkách města Znojma v záložce správní odbor pod titulkem Ochrana obyvatel.
Vzhledem k množství sklípků v okolí Znojma sází řada lidí, i bez informací, právě na tyto provizorní úkryty. „Schoval bych se u tchána ve sklepě, má tam zásobu slivovice, vína, mražák plný masa, krb a zavařeniny,“ vyhlédl si už bezpečné místo Ludvík Brabec.