Dalších přibližně třiadvacet let se může těžit stavební kámen v lomu z kopce Leskoun u Olbramovic na Moravskokrumlovsku. Vyplývá to z dokumentů úředníků, které zveřejnili v rámci posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Proti rozšiřování a další těžbě byli před lety ochránci přírody i Národní památkový ústav. Leskoun totiž patřil k významným přírodním útvarům ojedinělým v republice a nacházela se zde i významná archeologická lokalita. Ta dokládala svědectví o nepřetržitém historickém osídlení. Bylo tam hradisko velkého významu. Chráněný je už od roku 1963.

Podle úředníků již nejsou žádné překážky k další těžbě kamene. „Granodioritu je v lomu ještě více než šest set tisíc kubíků a podle původních plánů na dobývání ložiska se počítalo s jeho vytěžením až do konce," napsala v dokumentu, který je součástí posuzování vlivu stavby na životní prostředí Pavla Žídková.

Podle odborníků je lom již několik desetiletí zdrojem kvalitního kameniva pro rozmanité účely. Po úpravě lze materiál použít do betonu, do asfaltových směsí nebo do kolejových svršků.

Starosta Olbramovic, na jejichž katastru lom je, jsou místní s další těžbou smíření. „Problém byl s tím, že je tam historické hradiště. Proto byla těžba zastavena. V této fázi se nepočítá se snížením nadmořské výšky vrcholu Leskouna. Proti zahloubení nemáme žádné námitky. Nám jde o okolní krajinu a zeleň, která zůstane zachovaná. Kulturní památka nebude další těžbou dotčená," konstatoval tamní starosta Roman Hybler.

Těžaři si museli, kromě jiného, zažádat na ministerstvu životního prostředí o zmenšení rozsahu kulturní památky. Ministerstvo žádosti vyhovělo a část pozemků, kde až dosud byla kulturní památka, z této kategorie vyjmulo. „Na zbylých pozemcích ministerstvo kulturní památku neruší a tyto pozemky i nadále zůstávají kulturní památkou," napsala vedoucí oddělení ochrany kulturních památek ministerstva Petras Ulbrichová.

Ochránci přírody dnes vidí těžbu v okolí Leskouna z několika různých úhlů pohledu. „V té lokalitě je několik střetů zájmů. Hlavní je pohled památkové péče. Na vrcholku Leskouna totiž byla významná archeologická lokalita. Tu těžba už dříve narušila," řekl předseda Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Znojmě Jaroslav Šmerda.

Vyjádření vedení Národního památkového ústavu se redakci v pátek nepodařilo získat.

Jaroslav Šmerda tvrdí, že systém těžby je v naší zemi prováděný rozsáhlým způsobem všude. „Máme tady obrovské díry do země. Na to navazuje systém zpracování a doprava. Jenže je to o tom, že člověk prahne po surovinách a málokdo se snaží šetřit. Přitom se dají třeba recyklovat materiály ze zbouraných staveb. Pokud tedy těžbu neupraví zákonodárce jinak, bude těžba pokračovat tímto způsobem," přiblížil Šmerda.

Těžba však podle odborníků na ochranu přírody nemusí mít z pohledu ochrany přírody jen negativní dopad. „I díky tomuto zásahu do přírody vzniknou prostory, kam se mohou stáhnout živočichové či rostliny, které v zemědělské krajině vůbec nemohou žít," naznačil Šmerda s poukázáním například na kamenolom na Cínové hoře, kde je dnes nejvýznamnější lokalita výskytu vstavače.

Podrobnější informace o lomu a těžbě nabízí web Jihomoravského kraje v sekci Posuzování vlivů na životní prostředí.