Výrazných zásahů se tak ještě do konce roku dočkají dvě údolní louky u Podmolí a Lukova. „Lesníci pročistí jejich okraje od náletů a mladého lesa. Hlubocká a Gálišská louka se tak přiblíží své původní velikosti," uvedl David Grossmann ze Správy parku.

Ochranáři si od zásahu slibují zvětšení prostoru pro vzácné květiny a motýly. „Dojde nejen k návratu ztracené plochy luk zhruba na předválečnou úroveň, ale i výraznému prosvětlení lesního okraje," řekl biolog Správy parku Robert Stejskal.

Například po loňské obnově louky Keple u Čížova se poprvé od meliorace v 80. letech objevily v místě prstnatce májové. Botanikové na místě napočítali sedm kvetoucích kusů těchto ohrožených orchidejí. Na louku se samy vrátily spolu s dalšími zvláště ohroženými druhy.

V počáteční fázi se ale na obnovených plochách uplatňují podle Roberta Stejskala rostliny náročné na obsah dusíku, jako jsou kopřivy, bodláky a pcháče. „Odhaduje se, že návrat ke kvalitní, květnaté louce bude trvat minimálně deset let, spíše ale déle," naznačil biolog. Zamezit nebo aspoň silně zpomalit opětovné zarůstání by mělo podle něj důsledné sečení až k okraji louky. „Uvedená opatření jsou nezbytná k zachování pestrého života luk. Naše dosavadní poznatky totiž bohužel potvrzují mizení některých citlivých druhů," vysvětlil Stejskal.

Jen díky péči o louky v duchu tradičního hospodaření se podle odborníků budou moci lidé nadále těšit z květů šalvějí, chrastavců, pryskyřníků, ale i orchidejí, které dohromady tvoří druhově nejbohatší společenstva Národního parku Podyjí.

Na bohatou květenu se pak váže i řada druhů hmyzu. Nechybí mezi nimi ani vzácný motýl jasoň dymnivkový, pro něhož jsou údolní louky hlavním zdrojem nektaru.

Nasadí i koně

Podyjské údolní louky, jejichž existence sahá v některých případech až do středověku, zůstaly ležet na české straně údolí ladem po druhé světové válce a vysídlení místních obyvatel. „Od té doby zarůstaly náletem dřevin tak, že některé zcela zanikly nebo výrazně zmenšily svoji plochu. Naopak v rakouském Thayatalu zůstala péče o louky víceméně nepřerušena, dodnes se na nich sklízí seno a pasou ovce," doplnil David Grossmann ze Správy Podyjí.

Spásání luk ovcemi se ale i v Národním parku Podyjí začíná pomalu obnovovat. Přírodovědci se zde navíc snaží o vysazení divokých koní. I ti mají totiž svojí pastvou pomoci udržet vzácné živočišné a rostlinné druhy tamních luk. A to na bývalé Mašovické střelnici a na Havranickém vřesovišti. „Dříve se zde pásly jen ovce a kozy, jeden čas dokonce i krávy, ale koně si vybírají jiné traviny a spásají úplně jiným způsobem," odůvodnila náměstkyně ředitele Správy Podyjí Lenka Reiterová.