K hračkám se dostala naprosto přirozenou cestou. „Na začátku jsem měla různé hračky, které doma zanechaly děti mých známých. Tyto jsem prodala, a peníze jsem využila na pořízení dřevěných tahacích hraček. Ty mne zaujaly nejvíce,“ uvedla Maderová.

Mezi hračkami, které ve své sbírce má, jsou koníčci z přelomu devatenáctého a dvacátého století i poněkud mladší hračky. „Největší boom těchto hraček byl ve dvacátých až třicátých letech minulého století. Tehdy se naplno rozjel automobilový průmysl, a no a co by chtěl tehdy každý hošík mít? No přece dřevěné autíčko, jako má pan továrník,“ naznačila rozvoj zlaté éry dřevěných tahacích hraček sběratelka.

Jak si tyto hračky představit? „Jsou to například figurky, postavičky, které jsou na podstavci opatřeném kolečky. Jednoduchými táhly se přenáší pohyb od osičky mezi koly na panáčka, který, jako například fotbalista, kope do míče před ním,“ přiblížila dřevěné pohyblivé hračky Maderová.

Co sběratelku na těchto hračkách upoutalo? „Česká dřevěná hračka je prostě krásná. Ve sbírce mám od koníků, přes různá zvířátka po figurky představující různé profese. Tyto naše hračky mají duši a když je vystavuji, roní u nich starší lidé slzy. Mnohdy říkají: Tohle jsem měl doma také. To si pamatuji!“ svěřila se.

Ve své sbírce má i uklízečku ze začátku šedesátých let minulého století. „Klečí, má na hlavě šátek a drátkuje parkety. Taková hračka dokázala pobavit,“ přiblížila jednu z hraček Maderová.

Sběratelka by ráda pro svojí bohatou sbírku našla prostory, kde by byly trvale vystavené. „Třeba na zámku v Moravském Krumlově či Jaroslavicích. Zatím mohli lidé moje hračky vidět jen v Jihomoravském muzeu ve Znojmě,“ doplnila.

A právě v tomto muzeu na výstavě hraček spolupracoval Jaromír Šmerda. „I pro mne to byl takový malý návrat do dětství. Já jsem tehdy měl na starosti zachycení sběratelských snah na Znojemsku a paní Maderová se přihlásila se svými hračkami. Je úžasné, jakou kolekci dokázala shromáždit,“ řekl Šmerda.

Jak dodal, líbí se mu i přístup sběratelky k hračkám. „Někdo by se třeba snažil staré hračky natírat novými barvami a naleštit, ale to uteče spousta informací. Každá taková hračka má svůj příběh a patina, kterou hračka má, ten příběh dokáže nabídnout,“ dodal pracovník muzea.

Podle znojemského majitele Muzea motorismu Jana Drozda si sbírka Marie Maderové zaslouží výstavní prostory. „Je úžasné, jakou sbírku vytvořila. O ničem podobném nevím. Skutečně by bylo dobré všechny tyto hračky ukazovat lidem,“ uzavřel Drozd.