VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Básník Kuběna: Kdo chce žíti, ať se kývá, říkal Kollár

Bítov /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Život mu vyplnila práce pro památkový ústav, poezie, nesčetná řada osobností, se kterými setkal, ale především láska ke hradu Bítov. Jeden z největších žijících českých básníků, malíř a bývalý správce hradu Jiří Kuběna, občanským jménem Jiří Paukert, oslavil nedávno pětasedmdesáté narozeniny.

7.6.2011 1
SDÍLEJ:

Básník Jiří Kuběna u vlastní busty od sochaře Karla Žáka.Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Narodil se Prostějově, na brněnské Masarykově univerzitě vystudoval dějiny umění. Na Bítov poprvé přišel už v roce 1955, kdy tu coby student provázel turisty. Právě zde přijal za svůj i umělecký pseudonym Jiří Kuběna. Po své životní lásce Zdeňku Kuběnovi.


Žijete na hradě, kde jste řadu měsíců obklopen množstvím turistů. Nechybí vám větší klid?

Čím je člověk starší, tím je ochoten brát více věci tak, jak jsou. Bítov je krásný v každém ročním období, ale nejkrásnější je od doby, kdy začnou kvést šeříky po celé léto. Začínají chodit turisté, čundráci, objevují se tu polonazí mládenci. Jsem za turisty, kteří sem chodí, moc rád. Hrad žije. Ale když pak přichází podzim a lidé se už jen trousí a ubývá jich, mohu se více soustředit na svoji práci. Je zde nádherný klid.

Na hradě žijete téměř dvacet let. Co se za tu dobu změnilo?
Je to nesrovnatelné. Moji předchůdci, manželé Kopřivovi, zde působili jako správci asi patnáct let až do roku 1994. Já pak kastelána dělal dvanáct let až do svých sedmdesátin v roce 2006. Hrad byl hodně rozvrtaný, všude samý cement a vápno, prostě stavba. To ale není kritika mých předchůdců. Naopak. Za mé éry se pak dodělaly fasády a střechy a hlavně jsme pracovali na dokončení a zpřístupnění obnovených instalací. Na nich jsem pracoval mnoho let už na památkovém ústavu. Jen jsem tehdy ještě netušil, že tu budu správcem.
Obnovili jsme také zbrojnici. Pyšný jsem na to, že jsme ze státní dotace obnovili celou rozlehlou soustavu pěti místností v přízemí hradu, které ústí do parkánu.

Vy jste také stál u zrodu dnes již neexistující zoologické zahrady?
Je to tak. Zahrada už tady bohužel není. Pan Nikolaj, který se o zoo staral, zvířatům výborně rozumí. Je to skvělý člověk, obětavý, nepředstavitelně pracovitý. Jenže nemá vysokou školu a tak nemůže provozovat zoo. To je podle mne taková blbovina. Přece záleží hlavně na tom, jak člověk věci rozumí a jak ji dělá. Takhle se u nás hází tvořivým lidem klacky pod nohy. Tak nakonec odešel jinam. Je to obrovská škoda pro Bítov, který tak ztratil význam, který tady tradičně byl.

Díky vám hrad začal žít také kulturou…
Nesoustředil jsem se výhradně na památkovou obnovu, ale také na kulturní činnost. Hrad není jen o tom, že chodí zájemci o památku. Vždy jsem hrad koncipoval jako sídlo múz. Pořádal jsme zde setkání básníků. Fungovala až do roku 2001. Jezdilo sem dvě stě až tři sta básníků z celé republiky. Byl tu například Martin Reiner, který dnes vydává Viewegha.
Prakticky každou sezonu jsme zde za mé éry nějakou výstavu pořádali. Byl tu Medek s Klobasou, byl tu významný pražský malíř Brázda. Podobných velkých výstav jsme nabídli dvanáct. Nyní, když jsem měl výročí, mne přátelé oslovili a připravili jsme výstavu novou. Přenesli jsme z mého bytu do výstavních prostor obrazy, knihy, fotografie a různé dobové dokumenty. O výstavu se postaral doktor Ivo Binder.

V čem je pro vás Bítov výjimečný?
Je to velmi romantický hrad v takzvaném moravském Švýcarsku. Vranov je sice také krásně umístěný, ale Bítov, tyčící se nad propastí, je velmi snový, pohádkový.
Žili tu navíc zvláštní majitelé, jako poslední z nich, baron Haas. Byl velmi osobitý, ale rozhodně ne zlý. Stihl jej tragický osud. Jak známo, spáchal na hradě sebevraždu. Takové okolnosti lidi vždy vábí a přitahují.

Chodíval jste do lesů v okolí hradu?
Víte, já to mám podobně, jako Oskar Wilde. Krajinu mám hrozně rád, ale pokud možno z bezpečí nějakého pěkného interiéru. Jezdívali jsme například na Kašpárkovu chatu u Želetavky. Má nádherné okolí. Tam jsem byl moc rád. Chodívali jsme se vykoupat nebo na loďky.

Jste velmi vitální člověk, který nedávno oslavil pětasedmdesátiny. Dnes se v republice hovoří o odchodu do důchodu právě ve věku kolem sedmdesáti let. Jaký je váš názor na tuto věkovou hranici?
Je to velmi individuální. Třeba kantoři jsou vypáleni už v padesáti. Tak proč by do důchodu neodešli dříve? Totéž platí třeba o letcích nebo hornících. Pak jsou lidé, které jejich převážně tvůrčí práce baví a kteří jsou schopni pracovat do smrti. Ale myslím si, že věk pro odchod do důchodu sedmdesát let je obludně pozdě. Lidé jdou rovnou do hrobu. Tím stát jen šetří na vyplácení důchodu.

Na co se dnes těší básník Kuběna?
Jak říká básník Kolár: Pro tož kdo chce žíti, ať se kývá! Je to obrozenecká čeština, ale svatá pravda: Kdo chce mít nějaké zájmy, činnost, musí mít motivaci. Chce to mít aktivitu. Já tedy rozhodně nehodlám ležet na gauči.
Mám to štěstí, že mám dar slova, ale jestli se mé plány naplní všechny, to nemůžu říct. Těším se, že snad ještě chvilku budu moc plnit vůli Boží a že se budu věnovat básnickému a pamětnickému slovu. Když jsem vydal vzpomínky Paměť básníka, věděl jsem, že jsem vše neřekl. Nyní uvažuji o dalších vzpomínkách. Už si je objednal Český rozhlas. Chci se věnovat úvahám a zamyšlení, která zatím pracovně nazývám Mlčení básníka.
Rozpracované mám i nějaké německé překlady. A pak tu ještě je jeden velký básník, kterého si všímal i Karel Čapek. Je dost nesrozumitelný. Vyšly jeho hry, ale nevyšla poezie. Je to Stanislav Mráz a zahynul v nepředstavitelné bídě v roce 1918. Tomu se chci věnovat. Také jsme s nakladatelstvím Host vydali pro mne důležitý čtenářský výbor. Má vyjít ještě jeden svazek mého díla. To jsou úkoly na pár let.

Autor: Dalibor Krutiš

7.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Adriana Herényiová, 52 cm, 3590 g, 16. 10. 2017, Znojmo
6

Novorozená miminka Znojemska 42. týdne 2017

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Fulghum představí ve Znojmě svou novou knihu. Diváky čeká i vystoupení

Znojmo – Po půldruhém roce zavítá v sobotu večer do Znojma populární americký spisovatel Robert Fulghum. V projektu scénických čtení Listování představí svou novou knihu Opravář osudů. Návštěvníci uvidí také představení podle jeho knihy s názvem Co jsem to proboha udělal.

AKTUALIZOVÁNO

Volební místnosti se opět plní voliči. Do desáté hodiny odvolila téměř polovina

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Od sobotní osmé hodiny ranní lidé opět odevzdávají hlasy v letošních sněmovních volbách. Do sobotní desáté hodiny dopoledne využila podle údajů jihomoravského krajského úřadu možnost volit téměř polovina oprávněných voličů. K urnám jich přišlo 48,2 procenta. Odvoleno už mají i jihomoravští lídři kandidátek. Volby na jižní Moravě se zatím obešly bez excesů, ve volebních místnostech je klid. V sobotu mohou lidé volit do druhé hodiny odpoledne, poté se volební místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.

Orli dvakrát vedli, přesto s Fehérvárem v prodloužení padli

Znojmo – I dva góly do šatny zapříčinily, že znojemští hokejisté si ze zápasu s Fehérvárem odnášejí pouze jeden bod. Ve třináctém kole mezinárodní soutěže EBEL prohráli 2:3 v prodloužení, přestože v zápase dvakrát vedli.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení