„Jeli jsme s kamarády ve skupině z Lančova na Vranov. Já jel předposlední. Nejeli jsme rychle, mohlo to být tak osmdesát kilometrů za hodinu,“ tvrdí Marek.

Pak přišla osudná chvíle. „V jedné zatáčce jsem kvůli nerovnostem na vozovce ztratil vládu nad motorkou. Dostal jsem smyk a ve skluzu jsem narazil do protijedoucího auta,“ vzpomíná na kritické okamžiky svého života motorkář.

Přesný sled událostí si není schopen vybavit. „Moc toho nevím, nepamatuji si ani, jestli jsem se dotknul tělem toho auta. Jel jsem skluzem po silnici, pak mě to nějak vbyhodilo, já přeletěl přes auto. V bezvědomí jsem nebyl, ale byl to strašný fofr,“ přiznává motorkář. Přestože neměl koženou kombinézu, téměř nic se mu nestalo.

„Mám jen šitou kůži na holeni pravé nohy, naražená žebra a zlomený palec pravé ruky,“ svěřuje se Marek. Svoji Hondu 900 CBR si přivezl z Německa a teprve před týdnem ji přihlásil. „Předtím jsem jezdil Suzuki 600, takže zásadní výkonnostní rozdíl tu není. Ale o motorku nejde. Jsem rád, že se nikomu nic nestalo a že jsem celý. Za mnou, vlastně ještě přes moji mašinu, spadl poslední motorkář. Ten, i lidé z auta, jsou také naštěstí v pořádku,“ říká Marek.

Jeho Honda je na odpis. Rozpůlila se při nárazu. „Mrzí mne, že jsem způsobil komplikace řidiči auta, ale vinu necítím. Byla tam špatná silnice,“ opakuje Marek. Sám se mezi hazardéry nepočítá. „Na motorku se vrátím,“ uzavírá.