Přes dvacet prozpěvujících maškar vychází do blízké ulice, za chvíli už se dělí na skupiny a zvoní na domy. Někde čekají marně, jinde už ale domácí čekají s občerstvením a nějakou tou korunou do kasičky. „Z naší rodiny jdou vždycky aspoň tři lidi do průvodu. Je masopust, tak má být zábava, masky a nějaké to pití,“ pochvaluje si Pavel Jakeš, u jehož domu zrovna část průvodu zastavila.

Kousek dál na skotačící průvod čeká Marie Holčapková s tácem plným chlebů s chutnou škvarkovou pomazánkou. „Docela mě to baví. Na masky vždycky čekáme, připravím něco k zakousnutí, to mi zabere tak hodinku,“ říká Holčapková.

Průvod už je roztroušený po obou stranách ulice, u dveří několika domů je veselo. Vedle něčeho k zakousnutí plní kalíšky tu bezbarvé, tu jantarové či zelené ostřejší povzbuzení. Pár lahví, nebo alespoň balíček piv v plechovce dostávající maškary i s sebou. „Hele, my letos nemáme kárku? Já mám sice svůj košík, ale tam všechno nedám,“ plísní dobromyslně další koledníky Červená Karkulka. Stačí ale zastavit u dalšího domu a za chvíli už pokračuje průvod i s pomalu se plnící kárkou.

Vesele se baví i skupina děvčat v maskách jeptišek, indiánka či trpaslík. „Řekly jsme si, že to zkusíme, je to pěkná vesnická tradice. Za rok půjdeme asi zase,“ hlásí jedna z dívek Lenka Hrušková.

Masky už chodí po vsi skoro hodinu. Přichází vítaná zastávka. Ke dveřím jednoho z domů všechny rychle přivádí vůně svařáku. „Dřív masopust organizoval svaz žen či Červený kříž, jejich spolky už tu ale nejsou, tak už akci asi osm let pořádá náš spolek rybářů. Vždycky o týden dřív, kvůli kapele, která tu hraje mnoho let,“ vysvětluje za organizátory Bohuslav Svoboda.

Chvíli pauzy využívají k občerstvení i muzikanti. „Na masopustech hraju léta, pořád mě to baví. Každý rok zvládneme s bratrem čtyři nebo pět,“ říká Hynek Frank z Hostěradic. Nadhodí si buben, začne další písničku a maškary se rozbíhají k dalším domům.