„Nechtěla jsem přijít o své klienty. A ani oni nějak nevnímali, že jsem porodila. Maily a faxy chodily pořád, klienti mi volali, a tak jsem musela pracovat pořád dál. Navíc mě profese skutečně baví. Nedovedla bych si vůbec představit, že bych zůstala tři roky na mateřské dovolené a jenom se starala o děti. A předat své klienty někomu jinému jsem také nechtěla. Nerada bych o ně přišla,“ tvrdí právnička.

Ale přestože pracovala, dítě měla neustále ve své blízkosti. A to i během jednání s klientem a dokonce i při soudních líčeních.

„Když jsem byla na soudu, tak chůva, což je moje kamarádka, běhala s kočárem kolem soudu. A dokonce některé soudkyně mi samy navrhly, že jednání přeruší, když budu dítě potřebovat nakojit. A taky se to skutečně stalo. Někteří soudci zase naopak pochopení neměli. Třeba jen šest dnů před porodem mě jeden soudce nechtěl nechat při jednání sedět a i s velkým břichem a bolavými zády jsem musela stát,“ říká Husáková.

Její starší syn má nyní pět let, mladší pět měsíců.

„I u toho mladšího to dělám úplně stejně. Systém to není úplně ideální. Třeba teď je mi po dětech strašně smutno a mám výčitky svědomí. A to jsem s malým skoro pořád, starší už chodí do školky. Takže ho nevidím nejdéle jeden den. Ale na druhou stranu musím říct, že bych nedokázala být pořád doma a starat se jenom o děti,“ dodává právnička.

Náplň její práce jí podobný systém péče o děti umožňuje. „Většinu práce dělám doma, kancelář pro jednání s klienty mám jen nedaleko ve městě. A na soud už jezdí mladší syn se mnou. Chůva cestou řídí a já si vzadu na sedadle hraji s malým,“ popisuje.

Jako všechny malé děti, i ty její ale mají občas špatnou noc, a to se pak jejich maminka příliš nevyspí.

„Po probdělé noci dělám sem tam chyby a tak se u soudu občas na malé děti vymlouvám. Především soudkyně to chápou. Soudci už míň. Protože sami nikdy nic podobného nezažili. Většinou se ale setkávám s pochopením,“ doplňuje právnička.

DÉLKA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ: ROZHODUJÍ PENÍZE

INFOGRAFIKA: Do vyšších pozic pronikají ženy jen zvolna