Statisíce z obecní kasy navíc, nebo zavřená škola. Před takovou volbu mohou postavit plány ministerstva školství zastupitelstva některých obcí na Znojemsku. Pokud ve třídě nebude čtyřiadvacet dětí, zůstane doplácení platů učitelů právě na obecní kase. Starostové se zlobí, šéfka školských odborů mluví o pohromě pro venkovské školy.

„Takové záměry se nám nelíbí. Na školu nyní doplácíme asi půl milionu. Problém máme zejména ve vyšších ročnících. Tam totiž nemůžeme třídy, které mají třeba deset žáků, slučovat. Hevlín je ale příliš velká obec na to, abychom zůstali bez školy,“ řekl starosta Drahomír Nosek.

Obec proto počítá s tím, že na školu bude doplácet víc. „Příspěvek může narůst až k osmi stům tisícům korun. Nechceme připustit, aby děti musely dojíždět do Dyjákovic nebo Hrušovan. Naštěstí máme solidně naplněné první ročníky, a tak i naději pro další roky,“ dodal Nosek

Znepokojený je i starosta Mikulovic Karel Kříž. „Naši školu navštěvují žáci od první do deváté třídy a zatím jsme dopláceli jen na provozní náklady. Ale pokud by od příštího roku optimální počet žáků narostl, už bychom museli začít připlácet. Určitě bychom to neutáhli a pak by škole buď hrozilo zrušení, nebo změna na malotřídku,“ upozornil Kříž.

Nad ministerskými plány kroutil hlavou i starosta Jaroslavic Petr Zálešák. „Taková opatření útočí na to, aby menší školy v obcích zanikly. Uvidíme, jak bude předpis nakonec vypadat. Za loňský rok jsme na školu dopláceli kolem čtyř set tisíc. Jaký bude další vývoj si netroufnu předjímat,“ uvažoval Zálešák.

Záměry ministerstva ostře kritizovala předsedkyně znojemské oblastní rady školských odborů Růžena Šalomonová. „Optimalizace na čtyřiadvacet děti ve třídě by pro většinu venkovských škol znamenala katastrofu. V našich podmínkách by tyto podmínky, vyjma měst, splňovalo v někdejších střediskových obcích jen málo škol. Je to velmi citlivé politické rozhodnutí a věřím, že pan ministr nakonec uhne,“ řekla odborářka.

K protestům se zatím odboráři nechystají. „Velmi negativní ohlas má záměr už od starostů. Situaci sledujeme a na případné ohrožení regionálních škol, které by mělo samozřejmě i dramatické dopady do zaměstnanosti, bychom reagovali odpovídajícím způsobem,“ dodala Šalomonová.

Zástupci ministerstva se snaží obavy obcí tišit. „Změna přinese podstatné snížení počtu normativů. Výsledkem bude spravedlivé rozdělení peněz. Škola může bez problémů fungovat, pokud dosáhne minimální naplněnosti. Vlastní normativ budou mít také malotřídky na prvním stupni,“ uvedli ministerští úředníci na webu v prezentaci chystané reformy.

Z jejich dalších slov plyne, že optimalizaci nemusí přežít zejména druhé stupně škol. „Zůstane na rozhodnutí obce, zda bude chtít druhý stupeň školy s malým počtem žáků dotovat, nebo zda se domluví se sousední obcí a tyto stupně spojí,“ napsali úředníci.

MARTIN MOŠTĚK
MARTINA SVATOŇOVÁ