„Ministerstvo zjevně neví, co si s pevnostmi počít a jak se jich zbavit. Měli jsme během let různá jednání a jejich přístup poletuje od mantinelu k mantinelu. Jednou je chtěli všechny převést obci zdarma, podruhé zas prodávají a neví, co by za ně chtěli," zlobil se vranovský starosta Lubomír Vedra. Městys nyní prodávané řopíky u cesty na Lančov a při Zámecké ulici nechce.

„Nemohli bychom se o ně starat. Mnohem lepší by bylo, kdyby stát prodal za rozumný peníz ty, o které je někdo ochoten pečovat. Minimálně část bunkrů by totiž měla v každém případě zůstat zachovaná. Je to kus naší historie. Měli bychom si pamatovat, jak je tehdy v osmatřicátém postavili za nějakých sto dnů. Trvám na tom, že je to historické dědictví, které má být určitým způsobem zachováno pro budoucí generace," dodal.

Naprosto zbytečná je snaha ministerstva obrany i podle vratěnínského starosty Martina Kincla. Na katastru obce stojící přímo u rakouské hranice postavilo někdejší Ředitelství opevňovacích prací na pětatřicet bunkrů. Devět z nich nyní stát nabízí k prodeji. „Ten dokument jsme viděl, pověsili jsme ho na úřední desku. Je to všem doslova směšné. Je zcela nemožné, aby někdo za dvě stě nebo tři sta tisíc korun koupil řopík v poli, kam ani nevede cesta," divil se starosta. Potvrdil také, že ani Vratěnín o koupi či převod bunkrů zájem nemá. „Pro nás by to byl nepotřebný majetek a takový si nemůžeme dovolit," poznamenal Kincl.

Nyní zveřejněné nabídky se netýkají bunkrů nad vranovským zámkem, kde sdružení přátel vojenské historie provozuje muzeum opevnění. „My nyní hlavně čekáme, až ministerstvo přijde s lepší cenovou nabídkou. Jinde se totiž podobné bunkry neprodávají za třeba sto šedesát tisíc, ale za čtvrtinovou cenu," podotkl šéf sdružení Martin Černý.

Poukázal také, že s volbou bunkrů na dobře přístupném místě poblíž zámku měli svým způsobem smůlu. „Na vranovském úseku je osmaosmdesát objektů. Dobrá polovina na pozemcích národního parku, další na půdě státních lesů, ty mimochodem dostaly pevnůstky po koruně, a část na parcelách povodí. Jen tři pevnůstky jsou na armádním pozemku a bohužel dvě z nich tvoří součást našeho muzea," popsal nepříznivou situaci Černý. Dodal, že počítá se všemi možnostmi vývoje.

„Pokud by pevnůstky koupil někdo dřív, než by cena klesla na přijatelnou úroveň, máme připravené jiné zajímavé lokality, kam se přesunout. Předpokládám ale, že minimálně letošní sezonu v každém případě vranovské muzeum fungovat bude. Otevřeme v květnu," avizoval Černý.

Do hlavních prázdnin plánují správci tradičně víkendový provoz, o prázdninách pak denní.

Z nabídky pevnůstek

Vranov nad Dyjí SLO VEČ 294OL (bunkr „řopík"): zastavěná plocha a nádvoří o výměře 67 m2, minimální kupní cena: 18 000,- Kč

Vranov nad Dyjí SLO VEČ 307OL (bunkr „řopík"): zastavěná plocha a nádvoří o výměře 136 m2, min. kupní cena: 130 000,- Kč

Vratěnín SLO VEČ 195OL (bunkr „řopík"): zastavěná plocha a nádvoří o výměře 130 m2, minimální kupní cena: 270 530,- Kč

Vratěnín SLO VEČ 223OL (bunkr „řopík") zastavěná plocha a nádvoří o výměře 137 m2, minimální kupní cena: 245 820,- Kč

Vratěnín SLO VEČ 222OL (bunkr „řopík") zastavěná plocha a nádvoří o výměře 186 m2, minimální kupní cena: 239 950,- Kč