„Zastupitelstvo schválilo přijetí patnáctimilionového úvěru na tři letošní investice, ve výběrovém řízení vyhrála Komerční banka. Peníze použijeme vedle oprav zámku, také na obnovu prostranství před hasičskou zbrojnicí a přeložku vysokého napětí," sdělil starosta Miroslavi Augustin Forman.

Uzavřené je už také výběrové řízení na dodavatele opravy jihovýchodního křídla zámku. „Vítězem řízení je sdružení Zámek z Litomyšle, které nabídlo cenu přes sedmnáct a půl milionu bez daně. Nebyla to nejnižší nabídnutá cena, ale sdružení splnilo všechny podmínky a předložilo všechny požadované dokumenty. Soutěžilo pět zájemců, jednu firmu jsme vyřadili," dodal starosta.

Na opravy získalo město podporu z evropských peněz. Regionální operační program nabídl dotaci pětaosmdesáti procent nákladů. Oproti původně odhadovaným čtyřiadvaceti milionům s daní město i Brusel díky výběrovému řízení ušetří. „Dotace se samozřejmě bude odvíjet ne od přislíbené částky, ale do výsledku tendru. Reálná úspora činí asi tři miliony korun. Nejvýznamnějšího snížen cen projekt doznal na fasádě a vnitřní kanalizaci," konstatoval Forman.

Blížící se opravu první části léta chátrajícího zámku uvítal i opoziční zastupitel Aleš Bednařík. „Je dobře, že opravy už začnou. Město lépe využije renesanční část, proto opravy začínají tam. To ovšem současně zakládá možné komplikace do budoucna, protože gotická věž je v horším stavu a to může vyvolat problémy v celé stavbě," poznamenal zastupitel.

Rozumný je podle něj výběr dodavatele. „S tím jsem celkem spokojený, vybrané firmy prokázaly, že už podobné stavby opravovaly. Zdá se, že budou schopné odvést náležitou práci. Je zřejmě lepší vybrat někoho takového, než dodavatele, který by si podobnou práci na miroslavském zámku zkoušel poprvé nebo podruhé," doplnil Bednařík.

Miroslavský zámek patří podle znojemského památkáře Jana Kozdase k zajímavým objektům už svou nezvyklou původní podobou. „Od většiny hradů a tvrzí v regionu se liší tím, že býval původně vodní tvrzí, kterou chránil zejména umělý, vykopaný vodní příkop. A ačkoliv je velmi nevděčné a těžké takové památky nějak kastovat a třídit, o miroslavském zámku lze říci, že tento goticko-renesanční objekt patří na Znojemsku k těm prvořadým, pokud jde o jejich historickou hodnotu," řekl již dříve památkář.

První písemná zmínka o miroslavské vodní tvrzi pochází z roku 1387. Na renesanční zámek objekt přestavěli v první polovině šestnáctého století Valečtí z Mírova. Po Bílé hoře získala zámek hrabata z Náchoda, jejich barokní přestavba zámku se omezila na výzdobu interiéru. Založila také zámecký park. Dalšími vlastníky byli loučtí premonstráti, po zrušení kláštera zámek nejprve koupila rodina lékaře Josefa Hopfera, od konce devatenáctého století do druhé světové války zámek patřil vídeňským cukrovarníkům Stummerům.