Přechod pod správu obce nebo i zánik hrozí menším speciálním školám na Znojemsku. V Miroslavi se chce kraj zvláštních škol zbavit od září, v Hrádku zatím zřejmě zůstává, ale nesmí jí ubývat dětí. Znojma se změny patrně nedotknou.

„Základní škola v Miroslavi v Kostelní ulici má nyní třiadvacet žáků, od nového školního roku by jich bylo již jen třináct. Poskytuje vzdělávání žákům se zdravotním postižením, zejména s mentálním postižením. Už dva roky nemá ředitele. Do dvou vyhlášených výběrových řízení se nepřihlásil žádný vhodný uchazeč,“ uvedl mluvčí krajského úřadu Jiří Klement.

Zástupci kraje proto oslovili představitele města, zda by žáky nepřevzala škola zřizovaná městem. „Znamenalo by to, že vzdělávání žáků se zdravotním postižením by mohla zajistit základní škola, kterou zřizuje město Miroslav. Nejlépe formou skupinové integrace ve třídách samostatně zřízených pro děti se zdravotním postižením,“ dodal Klement.

O situaci školy již jednali miroslavští radní. „Kraj nabídl, že by školu převedl na město. Další možnost je, že by část dětí dojížděla do Krumlova a další, například s pohybovým handicapem by přešly na internátní školy. Celou záležitost předložíme na některou z dalších schůzí městskému zastupitelstvu. Sbíráme podklady, abychom mohli o všem včas rozhodnout,“ sdělil místostarosta Miroslavi Roman Volf.

Krajské zastupitelstvo dostane návrh na zrušení miroslavské speciální školy na stůl zřejmě v dubnu. „Jednat se bude o zrušení školy jako samostatné příspěvkové organizace kraje od července letošního roku. Žádné další optimalizační opatření v oblasti speciálních škol nyní na Znojemsku a Krumlovsku úřad nechystá,“ doplnil Klement.

O bezprostřední budoucnost se tak podle všeho nemusí obávat speciální škola v Hrádku. „Dětí nám bohužel ubývá, v současné době jich máme ve třech třídách celkem pětadvacet. K zápisu už několik let žádné dítě nepřišlo, jen občas nějaké nastoupí během roku. Pro příští rok bychom ale měli zůstat na stejných počtech. Další úbytek dětí už by nás zřejmě ohrozil,“ vypočítala ředitelka školy Jana Struncová.

Pokud by se v příštích letech chtěl kraj zbavit i hrádecké školy, pro obec by její převzetí bylo zřejmě složité. „Naše škola pro první až pátou třídu nás ročně stojí kolem milionu. Snažíme se ji postupně opravovat, ale její kapacita je využitá sotva z poloviny a víc dětí v dohledné době zřejmě nebude. Přechod zvláštní školy pod obecní by situaci nezlepšil, protože působí rovněž v obecních budovách,“ upozornil starosta Ondřej Kubic.

V klidu zůstává znojemská speciální škola. Už proto, že je ve srovnání s miroslavskou či hrádeckou o řád větší. „Vzděláváme, včetně kursů, kolem tří set dětí. Zřizovateli jsme i nabídli, že můžeme část dětí z rušených škol převzít. Je tu samozřejmě i alternativa jejich převodu pod běžné základní školy,“ potvrdil ředitel Ivan Pospíchal.