Jeho druhou vášní je totiž fotbal. Po čtyřech operacích levého kolena zůstal u trénování dětí a dorostu. A tehdy do svého života přidal i kreslení. Výzvou jsou pro něj velké formáty, i metr vysoké. Předlohu tvoří fotografie, které rozkresluje na speciální papír s různou hrubostí zrna. Vede ho jen vlastní talent, žádným výtvarným vzděláním či kurzy neprošel. „Člověk nesmí být lenoch. Co jsem potřeboval, našel jsem si na internetu. Návody umělců mě naučily jak například vytáhnout bílý vlas na černém pozadí, že existuje guma v pentilce, či dřevěný hrot na rýhy před kresbou, roztírátka i speciálně upravená guma. Škola je základ v jakémkoliv oboru, ale dál se posune člověk vždycky jedině sám, musí chtít,“ má jasno.

Z pomůcek se mu ale vymstily třeba vatové tyčinky do uší. „Špatně jsem je po práci odložil a při hygieně jsem si pak nevšiml, že jsou černé od tuhy. Byl jsem jako čuně,“ směje se kreslíř.

Zbyla po něm jen díra u silnice, smírčí kámen u Loděnic má v rukou restaurátor. Pak ho místní vrátí, ale na jiné místo.
FOTO: Smírčí kámen mezi Miroslaví a Pravlovem zmizel. Víme, co s ním bude dál

Do nejjemnějších detailů naposledy propracoval obří portrét Karla Gotta, v náčrtech se už rýsuje také Václav Havel a Tomáš Garrique Masaryk. „Nejraději dělám složité struktury pleti, vrásky, vousy a chci, aby vynikl každý vlas i chloupek. Osmnáctiletá kočka s dokonalou pletí není nic pro mě,“ směje se mladý muž.

Do jeho realistické tvorby se ale už vkrádá nový směr. „Rád bych začal tvořit vlastní ateliérové scény pomocí fotoaparátu. Se zvláštním nasvětlením a pak je upravoval kresbou do grafických obrazů. Líbí se mi spojení lidí s květinami a zvířaty,“ naznačuje Šebela.

Ostatním by doporučil, aby se nezdráhali začít s tím, co je baví kdykoliv, bez ohledu na věk. „Člověk není hotový v osmnácti tím, jakou školu absolvuje. Já jsem vystudoval střední průmyslovou školu v Brně a pracuji u justiční stráže Okresního soudu ve Znojmě. Před třemi lety jsem začal kreslit. Tehdy by mě nenapadlo, jak moc se rozjede,“ je spokojený.