Narodil jsem se na Moravě, cítím se jako Moravan, říká Roman Matulík z Velkých Bílovic na Břeclavsku. Stejně jako on i další Jihomoravané se mohou přihlásit při letošním sčítání lidu, které začíná v sobotu, k moravské národnosti. „Moravská země tady historicky byla dříve,“ připomněl.

Vývoj v letech:

1991: 1 362 313 lidí k moravské národnosti
2001: 380 474
2011: 522 474
Blansko: 19,6 % lidí (2011)
Břeclav: 24,2 % lidí
Brno-město: 18,8 % lidí
Brno-venkov: 25 % lidí
Hodonín: 26,1 % lidí
Vyškov: 24,4 % lidí
Znojmo: 18,7 % lidí

Otázka na národnost je dobrovolná, lidé na ni nemusí odpovídat. „Lze uvést i dvě národnosti. Budou započteny obě a jako rovnocenné. Pokud se tedy někdo cítí být Moravanem a zároveň Čechem, objeví se ve výsledcích obě národnosti,“ sdělila mluvčí Sčítání lidu Jolana Voldánová.

Lidé mohou uvést také dva mateřské jazyky. „Jen s rozdílem, že uvedení jazyka je povinná otázka,“ doplnila.

K moravské národnosti se lidé mohou hlásit od roku 1991. Za Moravany se v tomto roce považovalo přes milion tři sta tisíc lidí, v roce 2001 jich bylo pouze 380 tisíc. O deset let později počet stoupl na 522 tisíc, nejvíce se přihlásilo v Jihomoravském kraji, a to přes 250 tisíc.

Podporu vyjadřují i osobnosti z jihu Moravy. Například hejtman Jan Grolich nebo fotbalista Petr Švancara. „Přihlášení k moravské národnosti je pro mě srdeční záležitost," prohlásil.

Obyvatelé měst a obcí na jihu Moravy se mohou v těchto dnech setkat s různými plakáty, které vyzývají, aby se přihlásili k moravské národnosti.

Soukromá věc

Moravanství podporují i různá politická uskupení. „Přihlášení se k národnosti považuju za soukromou a dobrovolnou věc každého. Osobně si ve sčítání napíšu národnost moravskou a na druhém místě evropskou. Je to jedna z mála možností, jak se oficiálně přihlásit k Moravě jako zemi, v níž žiju,“ podotkl předseda Moravského zemského hnutí Ondřej Hýsek.

Co nejvíc lidí, kteří přiznají moravanství při sčítání, uvítají Moravané. „Jde o to, aby si český stát uvědomil, že jsou tady pořád Moravané. Byl větší tlak na politiky a do budoucna se přistoupilo třeba ke zrušení krajů a přešlo například k zemskému zřízení, jak je třeba v Rakousku nebo Německu,“ uvedl za stranu Tomáš Ingr.

Podle historičky Aleny Káňové existoval pocit moravanství od Velké Moravy až do dvacátého století. „Za komunismu Morava ztratila jakoukoliv samosprávu. Ale historicky vždycky měla kulturní, společenský, etnografický vývoj,“ řekla.