Nemáme ve městě lékařskou pohotovost, neexistuje tady lékárna s delší otevírací dobou, před lety skončil katastrální úřad, teď se ruší pobočka Komerční banky, omezený je provoz pobočky finančního úřadu. Moravský Krumlov se tak stává spíše vesnicí než městem. Takové nářky se ozývají mezi obyvateli téměř šestitisícového Moravského Krumlova.

Absence lékařské pohotovosti trápí například mladou maminku Petru Vybíralovou. „Pohotovost tady citelně chybí. Běžně jezdím s dětmi na pohotovost až do Brna. V Ivančicích děti příliš neberou. Je to půlhodinka autem a s plačícím dítětem to není nic moc,“ svěřila se Vybíralová.

Ve městě sice je poliklinika, ale nebyli a nejsou k dispozici lékaři, kteří by pohotovost sloužili. „Proto jsme se raději domluvili s Ivančicemi, aby tam posílili rychlou záchrannou službu. Takto to funguje nejlépe. Lidé s akutními zdravotními problémy jezdí do Ivančic dlouhodobě. Na zubní pohotovost musí naši obyvatelé do Brna,“ přiblížil starosta města Tomáš Třetina.

Chybějící úřady ovlivňují i život podnikatelů. „Kdyby tady byl katastrální úřad, plnohodnotná pobočka finančního úřadu a další, znamenalo by to, že by do města jezdili nejen místní, ale i lidé z okolních vesnic. Větší tok lidí pak znamená i vyšší zisky podnikatelů. Po odsunutí autobusového nádraží centrum Krumlova poněkud vymřelo,“ naznačil podnikatel Petr Šedrla.

Třeba pobočka finančního úřadu funguje v omezeném režimu 2+2, tedy dva úředníci jen ve dvou dnech už od roku 2016. Jako jedna z třiadvaceti v republice. Jak Deník již dříve informoval, změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy.

Úspora související s omezováním činnosti vybraných úřadů by měla podle analýzy finanční správy činit v následujících letech zhruba 660 milionů korun a vést ke zrušení 123 míst. „V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích je Finanční správa schopna a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byly zajištěny plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků," uvedla před časem generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Dodala, že po určité době je správa připravena změny vyhodnotit.

Jako ztrátu drahocenného času vidí nutnost jezdit na úřady do Znojma třeba ředitel moravskokrumlovské stavební firmy OSP Vlastimil Kocanda. „Třeba návštěva katastrálního úřadu pro nás znamená dvě hodiny času na cestě do Znojma a zpět. Času, který bychom mohli věnovat práci. Dříve jsme podobné věci řešili desetiminutovou návštěvou na katastru, který býval u nás. Kdysi zamýšlená koncepce, kdy měly být úřady blíže občanům, dnes bohužel neplatí,“ myslí si Kocanda.

Podle starosty Třetiny jde o nepříjemnou situaci. „Je to špatné. Sociálka, katastr, finančák, to jsou úřady, které by v trojkových obcích měly být standardně. Stát obyvatelům omezováním služeb, které skrývá za pojmem šetření, takto výrazně komplikuje život,“ konstatoval Třetina.