Před obecním úřadem se chasa, složená ze třinácti dvojic, zastavuje a kolemjdoucí mají možnost prohlédnout si krásně zdobené kroje děvčat i chlapců. Barevně vyšívané ornamenty jsou převzaty z kyjovských krojů.

Letos jsou stárkem a stárkovou Lukáš Hrazdílek a Marcela Vítková. „Stárek a stárková, to jsou ti, kteří mají celé hody na starost a mají pod sebou celou krojovanou chasu. Stárkem a stárkovou můžete být jednou za život. Dnes převezmeme hodovní právo od starosty a v neděli o půlnoci se toto hodovní právo předává zpátky a hned se jmenuje nový stárek a stárková,“ vysvětluje Hrazdílek.

Páry čekají ještě poslední úpravy. „Holky, chcete pro kluky krušpánek,“ ozývá se z hloučku děvčat. Krušpánek však nepatří jen do klopy chasníků, ale několik dní před hody se z něho pletou hodové věnce. Všichni si již rozebrali džbánky s vínem a kasičky, krušpánek už je též na svém místě a chasa se vydává za starostou obce Hrádek Ondřejem Kubicou, který už na ně čeká s velkým dřevěným klíčem, jako symbolem hodovního práva.

„A proto vás pane starosto o hodové právo prosím, protože tyhle krojové gatě rád nosím,“ odříkává poslední verš básničky Hrazdílek. Po těchto slovech stárek se stárkovou přebírají hodovní právo z rukou starosty a muzikanti začínají hrát pro první a určitě ne poslední tanec dnešního dne.

Každá vesnice má jiné zvyky, tradice i kroje. Mezi zvyky v Hrádku patří, že do krojové chasy se může přidat jen místní. Další tradicí spjatou s hody je, že kroj si může obléknout pouze svobodný člověk, jak potvrzuje Michaela Nováková. „Já jsem šla v kroji dvakrát, potom jsme se vdala, takže teď už chodím jen na večerní zábavu. Tu na vesnici se vyplatí vdávat později, abyste mohli do chasy,“ směje se Nováková.

Muzika vesele hraje, když chasa vychází do vesnice zvát na zábavu. Lidé na ně čekají s napečenými koláčky a s talíři chlebíčků. Někde se chasa zastaví déle a popovídá si s místními, jinde pozvou na zábavu a pokračují dál, však je ještě čeká dlouhá cesta, něco o tom ví stárková Marcela Vítková. „Lidé tu o hodech vědí a těší se na ně, takže než obejdeme celou vesnici, je pozdní odpoledne,“ dodává Vítková.
V Hrádku se hody konají po šestačtyřicáté.

ELIŠKA KUČEROVÁ