Návrat ke kořenům, zpestření slavností ale i přínos pro turistický ruch. Tak hodnotí starostové některých jihomoravských vesnic snahy obyvatel i vedení obcí o obnovení tradičních lidových krojů. Tam, kde tradice chybí, vznikají nové varianty krojů.
V nových krojích se nedávno představili třeba mladí ve Výrovicích na Znojemsku. „Kroj se mi moc líbí a těším se, že si ho ještě při dalších hodech obléknu,“ uvedla Adéla Havelková.
Za novými kroji stojí většinou snahy místních zpopularizovat své posvícenské tradice. „Pokud tvůrci krojů vycházejí z dobových podkladů a přípravu navíc konzultují s odborníky, mají kroje svoji historickou kvalitu. Horší je, když lidé, kteří stojí za snahami obnovit místní kroje historické souvislosti ignorují. Pak je z kroje paskvil a mnohdy ani není pěkný,“ uvedl etnolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Mačuda.
Jak dodal, řada obcí si kroje na hody či posvícení půjčuje. „Využívají často kroje z Kyjovska, ale postupně od nich upouštějí,“ naznačil Mačuda.
To je i případ Drnholce na Mikulovsku. I tam se skupina místních nadšenců pod vedením učitelky Bronislavy Šimčíkové rozhodla pořídit si původní kroje z 19. století. „Inspiroval nás obraz Otmara Růžičky, na kterém byl náš drnholecký kroj. Dnes jich máme šest párů. Nosíme jen na reprezentaci nebo na krojové plesy,“ přiblížila Šimčíková.
Jak dodala, dříve si drnholečtí půjčovali z Brna polotovary krojů z Kyjovska. „Právě našim mladým se kyjovské líbí víc. I když osobně si myslím, že kdybychom používali jen naše krásné původní kroje, bylo by to skvělé,“ dodala Šimčíková.
Drnholecký kroj lidem podle Šimčíkové výrazně připomínají kroje německé. „Kroj sestává z čepce podobný jako na Podluží a když nás viděli lidé třeba z Břeclavi mysleli si, že jsme opravdu Němci. U nás totiž bylo devadesát procent obyvatelstva německého původu,“ dodala.
Ušití nového kroje není levnou záležitostí. Podle odborníků vyjde kompletní kroj na desítky tisíc korun. „Na Slovácku jsou lidé schopni nechat svým dětem ušít kroj třeba i za šedesát tisíc korun,“ upozornil etnolog Mačuda.
Vlastníma rukama vyrábí dobové kroje třeba Marie Vyskočilová ze Silůvek na Brněnsku. „Jeden kroj mi trvá ušít a kompletně připravit i měsíc a půl. To když si hodně pospíším. My naštěstí nemáme příliš vyšívání, takže jde především o šití. Vyšívané máme jen rukávce a kapesník. Den dva pak trvá škrobení. Čím delší jsou sukně tím déle se škrobí,“ popsala Vyskočilová s tím, že i silůvečtí se postupně k vlastním krojům postupně vracejí.
Sbírku na vyhotovení původních krojů mají už od loňského roku ve Křtinách na Blanensku. „Impuls vzešel od našich mladých. Přípravě věnovali hodně času, pátrali v dobových materiálech po tom, jak přesně vypadaly. Chtějí mít původní kroje. Nyní jich mají asi šestnáct,“ konstatoval starosta Křtin František Novotný.
