„Schválili jsme, že každý z nálezců dostane dvacet tisíc korun jako dar. Podle právních rozborů nebylo možné udělit odměnu dle zákona. Oba muži se však zachovali příkladně a díky nim se na světlo dostal poklad mimořádné historické hodnoty," vysvětlil krajský radní Jiří Němec.

Nálezci už pomalu ztráceli naději a vítají alespoň nějakou finanční satisfakci. „Už jsme přestali doufat v nějaký výsledek. Dvacet tisíc je lepší než nic. Když jsme se byli ptát na krajském úřadě osobně, nedostali jsme žádnou konkrétní odpověď. Zatím nám oficálně nikdo nedal vědět, úředníci stále čekali na výsledek schvalovacích procedur," podotkl Zdeněk Matějka s tím, že na procházkách s detektorem kovů jej baví zejména pobyt na čerstvém vzduchu.

Podmínky pro vyplacení odměny ve smyslu nálezného ve zmíněném případě podle Jihomoravského kraje nevznikly. „Odměnu podle Zákona o památkové péči nálezci v tomto případě neobdrží. To, co lidé vykopou, je vlastnictvím převážně krajů, jen v některých případech státu či obce," vysvětlila před časem mluvčí kraje Denisa Kapitančiková.

Nálezné dle zákona činí deset procent z hodnoty nalezené věci. Podle dostupných informací hodnota hrušovanského pokladu přesahuje milion korun.

Jde přitom o nález, který nemá ve více než stoleté historii Jihomoravského muzea ve Znojmě obdoby. Nálezci našli v lednu loňského roku pět tisíc stříbrných mincí z doby Rakousko-Uherska.

stříbrný poklad
Poklad obsahuje pět tisíc stříbrných mincí o celkové váze čtyřicet kilogramů. Pocházejí z období vlády císaře Františka Josefa I., kdy se nejprve platilo rakouskou zlatkovou měnou. Po roce 1892 začala platit měna korunová, jejíž tradici drží Česká republika dodnes. Z rakousko-uherské korunové měny jsou v pokladu zastoupeny jednokoruny, dvoukoruny a pětikoruny.

Podle ředitelky muzea Vladimíry Durajkové se jedná o unikát, pokud jde o množství nalezených mincí. „Naposledy v roce 1978 eviduje muzeum nález více než tisíce haléřů a grošů, které pocházely ze čtrnáctého a patnáctého století. Mince pocházejí z Chvalatic," přiblížil historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

O pětatřicet let později doplnily muzejní sbírky stříbrňáky, které ležely půl metru pod povrchem zoraného pole u Hrušovan.

Před první světovou válkou si je tam pravděpodobně ukryl předvídavý střádal. „Je možné, že ve válce majitel mincí zahynul nebo musel na rychlo region opustit a nestihl si poklad vyzvednout," dodal Kacetl.

Před uschováním pokladu podle něj jeho majitel myslel na to, že po válce padne měna a bankovky budou bezcenné. Pak přijde čas vhodný k prodeji mincí právě kvůli jejich vysokému obsahu stříbra.

Na místo hledači pokladů ihned po nálezu přivolali odborníky z Moravského zemského muzea a přítomný byl i starosta Hrušovan nad Jevišovkou Miroslav Miloš. „Nálezné jim všichni slibovali a je fakt, že kdyby nehledali cíleně, tak poklad do dneška nemáme," poznamenal Miloš.

V minulých měsících prošly mince odbornou konzervátorskou úpravou a lidé je mohli také obdivovat na výstavě v Domě umění. Nyní poputují kus po kuse do speciálních sáčků a odborníci je uloží do muzejních sbírek.