Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo vyhubenému praturovi. „Podyjí se tak stalo jednou z několika málo lokalit u nás, kde se tento mohutný kopytník chová v přírodě blízkých podmínkách,“ sdělil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Pratuři se nejprve aklimatizovali v menší ohradě s napajedlem a přístřeškem, aby si na nové prostředí snadněji zvykli. „Jeden z býků, starý přibližně rok a půl, přicestoval ze známé rezervace u Milovic, druhé, o něco starší zvíře, pochází z Nýřan u Plzně,“ přiblížil Dostál.

Zdroj: Youtube

Začátkem dubna už měli býci volný přístup na hlavní pastvinu. „Po navázání kontaktů s koňmi, které proběhlo naprosto bez problémů, se oba býci vydali na průzkum okolí. Nyní se pohybují volně po ohrazené pastvině,“ popsal ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Žlutá turistická pěší trasa, známá jako Felicitin okruh, je až do odvolání uzavřená.
Turisté, pozor. Nebezpečné stromy uzavřely žlutou stezku u zámku ve Vranově

Býci už mají i jména. Pojmenovali je školáci z partnerské Základní školy v Mašovicích. „Při nedávné exkurzi na místo pastvy pojmenovaly děti oba pratury. Hnědý dostal jméno Miki a černý se jmenuje Niko,“ doplnil  Rothröckl.

Mašovická střelnice tak bude spásána hned dvěma druhy velkých kopytníků, což by mělo přinést ještě pestřejší prostředí. „Zkušenosti ze zavádění přirozené pastvy ukazují, že právě kombinací různých typů velkých kopytníků vzniká potřebná mozaika,“ vysvětli Dostál.

U Mašovic v Národním parku Podyjí mohou lidé zahlédnout pratury.U Mašovic v Národním parku Podyjí mohou lidé zahlédnout pratury.Zdroj: se souhlasem společnosti Česká krajina

Koně jsou na jižní třetině bývalé střelnice už od roku 2018. „Po šesti letech kontinuální pastvy se pastvina velmi výrazně proměnila. Koně zde vytvořili pestrou mozaiku různě vypasených trávníků, spletitou síť pěšinek a odpočinkových plácků. Nyní bude zajímavé pozorovat, jak budou krajinu utvářet koně společně s pratury,“ uzavřel Robert Stejskal, který se který se na Správě Národního parku Podyjí zabývá péčí o nelesní plochy.

Zdroj: NPP / Karel Čtveráček a Jan Horáček

Na podporu projektů návratu velkých kopytníků mohou lidé přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz

Koně z Exmooru na rozdíl od domácích zvířat nejsou vybíraví a spásají i nejhorší porosty, včetně agresivních druhů trav nebo náletových dřevin. „Tím uvolňují prostor pro cenné druhy květin a řadu druhů motýlů, kteří jsou na nich závislí,“ popsal přínos pastvy odborný garant projektu Pavel Marhoul.

V Podyjí, které není tradiční pastevní oblast, je obtížné zajistit dostatek zvířat ke spásání vzácných stepí a vřesovišť.