Zní to jasně: V Čučicích pořád někdo na něco koukal, ve Svinošicích a Kravsku žijí prasata a volové. Lidem z Kurdějova krvácejí dásně. Jenže ani jedno z toho není pravda, názvy vesnic na jižní Moravě často matou. Prapůvodní jméno v takových případech pochází úplně od něčeho jiného, než to vypadá.

„Podnětů k pojmenování bylo mnoho. Často se osada jmenovala podle svého zakladatele nebo majitele. Nebo podle obyvatel. Například jménoZábrdovice označuje ves lidí žijících za brdem,“ uvedl příklad někdejší vesnice a nynější brněnské čtvrti Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český.

Jméno podle pána

K jihomoravským vsím, které svůj název odvozují od původního pána, patří například Nosálovice. Z vesnice je dnes vyškovská čtvrť. „Označení vzniklo z osobního jména Nosál, což byl kdysi zřejmě vlastník vsi,“ objasnila název historička Muzea Vyškovska Renata Kotulánová.

Mnoho podobných názvů náhodným návštěvníkům vykreslí úsměv na tváři. Například původ jména Svinošice na Blanensku. Podle Marty Rackové, která tam žije od narození, se dětem ze Svinošic ve škole spolužáci z okolních obcí občas smáli a spojovali si název se sviní.

Skutečnost je však jiná. „Dědeček vždycky tvrdil, že Svinošice jsou od toho, že se tady svinovala pole. Tedy provzdušňovala,“ vysvětlila Racková.
Posměšné reakce může vyvolat i název obce Čučice na Brněnsku. Málokoho napadne, že zřejmě pochází od vína. „Jsou dvě možnosti. Buď má obec název podle majitele, kterému kdysi patřila. Tomu ale moc nevěřím. Nebo podle vína, které se tu pěstovalo. Latinsky se totiž tomuto planému vínu říkalo čučo,“ popsal starosta Čučic na Brněnsku Peter Polák.

Z latiny pochází i název další obce, Vlkoše na Hodonínsku. „Tradovala se pověst, že na vyvýšeném místě, kde dnes stojí kostel, bylo houští a tam měli doupě vlci. Později jsme zjistili, že to není pravda. Vlkoš pochází z latinského názvu Vlkus, jehož význam však neznáme,“ vysvětlila Pavla Šoustková z obecního úřadu.

Proč právě takhle?

S mnoha názvy si tak lidé nevědí přesně rady a pouze hádají, co by asi mohly znamenat. Například původ pojmenování Kurdějova na Břeclavsku je tajemný. „Název obce vznikl z osobního jména Kurděj, což byla nějaká významná osoba, jejíž původ už se nedá zjistit,“ uvedl ředitel Státního okresního archivu Břeclav se sídlem v Mikulově Miroslav Svoboda. Rudolf Rozboud z Kurdějova má jiné vysvětlení. „Říkalo se také, že vesnice kdysi vymřela na nemoc, ale nevím, jestli to byly zrovna kurděje,“ pousmál se Rozboud. Jde ale nejspíš pouze o pověst, která se mezi některými lidmi ujala.

U některých jmen neznalého člověka vůbec nenapadne, jak vznikla. „Zajímavý je název brněnské čtvrti Jundrov. Až z historických dokladů zjistíme, že ve třináctém století zněl původní název Judendorf, německy židovská ves,“ upřesnil Štěpán.

Na jihu Moravy není výjimečné ani pojmenování obcí podle povolání nebo povahy obyvatel vsi. Stejně tak nechybějí zajímavé názvy, které mohou být přitažlivé například pro turisty. Až eroticky lákavým jménem se může pochlubit malá vesnička Rozkoš, ležící na samé hranici znojemského okresu s krajem Vysočina. „Je možné, že i tohle zajímavé jméno sem táhne chalupáře. Vždyť ze sto šesti stavení v obci jich vlastní dvaatřicet právě oni,“ podotkl Bohumil Texl z Rozkoše.

Jméno podle něj vzniklo z názvu jedné ze tří místních hospod. „Stávaly tady hospody Kratochvíle, Peklo a právě Ros〜kosch. Někdy se také psávalo Roskoss,“ upřesnil Texl.

Rozkoší lze najít po České republice víc, stejně je to i s jinými názvy. „Některé motivy pojmenování byly velmi časté. Na Moravě jsou typické názvy obcí odvozené od slova ořech nebo bobr. Tedy Ořechovy, Bobrové nebo například Bobrovníky,“ doplnil Štěpán.

Jam Session v Jazovicích
S hudebním stylem jazzem spojují občas neznalý název vesničky Jazovice na Vranovsku. „Už před lety jeli za mnou na chatu u vranovské přehrady známí. A při cestě zabloudili. Volali mi pak z mobilu, že jsou v nějakých „džezovicích“ a kudy tedy mají jet. Až se zpožděním jsem pochopil, že šlo o vesnici Jazovice,“ vzpomněl chatař Marek Vyskočil.

Chalupářské uspokojení v Rozkoši
Až eroticky lákavým jménem se může pochlubit malá vesnička Rozkoš, ležící na samé hranici znojemského okresu na místě, kde se protínají silnice vedoucí ze Znojma do Jaroměřic nad Rokytnou a z Moravského Krumlova do Moravských Budějovic. „Je možné, že i zajímavé jméno sem táhne chalupáře. Vždyť ze sto šesti stavení v obci jich vlastní dvaatřicet chalupáři,“ podotkl Bohumil Texl z Rozkoše. Jméno podle něj vzniklo z názvu jedné ze tří historických místních hospod. „Stávaly tady hospody Kratochvíle, Peklo a právě Roskosch. Někdy se také psávalo Roskoss. Samotná obec byla založena před rokem 1750,“ upřesnil Texl.

Do Kravska na býka
Nedaleko Znojmo leží vesnice Kravsko. „Je prý snad více možností, jak mohl název vzniknout. Teď si vybavuji jeden. V minulosti tu měli sídlit Keltové, kteří uctívali kult býka. A podle něj pojmenovávali všechno možné,“ řekl Jaromír Kuřítka z Kravska.

Přeskače: Lyžáky? Ne, spíš zmole
Lyžařské boty, neboli lidově řečeno přeskáče, by člověk v Přeskačích na Znojemsku sháněl marně. Spíše by tu našel starý tkalcovský stav, nebo možná poněkud zvlněný terén v okolí. „Jsou dvě teorie, jak název obce vznikl. Jedna z nich říká, že v obci pracovali původně tkalci. A součástí jejich tkalcovských stavů byl člunek, který jakoby přeskakoval mezi nitěmi. Mohl také označovat ves tkalců, kteří přesukují nitě,“ řekl místostarosta obce Jiří Němec. Druhá teorie vychází z poněkud zvlněného terénu v okolí vesnice. „Kolem vsi je spousta zmolí. Takže když sem někdo šel, musel neustále přeskakovat různé strouhy. A z toho taky mohl název obce vzniknout,“ dodal Němec. (smo)