V Podyjí je nejvíce zamořenou oblastí východní třetina parku od vinice Šobes a okolí Hnanic po Znojmo. Nejnepříjemnější ohniska jsou podle ochránců přírody v ochranném pásmu poblíž Konic. „Asi před deseti lety jsme tam naivně pokáceli skupinku vzrostlých stromů. Nyní je tam několik tisíc jedinců na ploše asi třetiny hektaru," přiblížil Robert Stejskal ze správy národního parku.

V národním parku Podyjí roste pasajan v lokalitách, kde roste třeba třemdava bílá, kosatec různobarvý nebo vemeník dvoulistý a další vzácné rostliny. Stejskal také upozornil, že je alarmující, s jakou rychlostí se objevují stále nová ohniska. „Každý rok najdeme desítky nových míst s mladými stromy pajasanu,“ poznamenal.

Tento agresivní strom vyrůstá také na mnoha místech v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Lidé jej však mohou najít i na okrajích menších obcí. Vyskytuje se také v Mikulově. „Často roste ze spár mezi dlažbou a zdí domu. Lidé ho uvidí i v zámecké zahradě nebo v rezervacích ochrany přírody,“ zmínil botanik Jiří Matuška ze správy chráněné krajinné oblasti.

Když už někde pajasan zakoření, platí na něj pravidelné vytrhávání i s kořeny. „Výrazně pomůže užití herbicidu cíleným postřikem na list či nátěrem na řeznou plochu pařezu,“ popsal Matuška.

Stejskal zdůraznil, že na rozdíl od většiny stromů, na pajasan prosté kácení nefunguje. „Vždy obrazí nejen ze samotného pařezu, ale především z kořenů. Jeden vzrostlý strom dokáže vytvořit tisíce nových výmladků v okolí desítek metrů," řekl.

Pajasan žláznatý roste až do výšky pětadvaceti metrů. Jeho domovem je východní Asie, v České republice byl dříve vysazovaný jako okrasný strom v zahradách a parcích. „Odtud se pak neřízeně šíří do zastavěného okolí a bohužel i do volné přírody," uvedl botanik Matuška.