„Mám rád koupání v přírodě, bez všech moderních vymožeností. Je tam klid, navíc nemusím nic platit,“ řekl Milan Turek z Brna. Přírodní koupaliště sice lákají lidi klidnou atmosférou, jenže některá z nich bývají zrádná. „Nejméně bezpečná jsou uzavřená místa, například lomy,“ vysvětlil Daniel Bartošek z místní skupiny vodních záchranářů Brno­střed. V některých lomech jsou totiž pod hladinou ostré skalnaté výběžky nebo nebezpečné proudy.

Při pobytu u vody se stávají nejrůznější zranění. Nejvážnější při skocích. „Následky skoku do neznámé vody mohou být tragické. Hrozí vážná poranění páteře, která mohou vést i k trvalé invaliditě,“ upozornil mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin.

Další příčinou úrazů u vody je neukázněnost. „Lidé nedodržují zásady bezpečnosti. Pijí často alkohol, skáčou ze skal nebo mostů,“ řekl Bartošek. Podle něho jsou nejčastějšími zraněními řezné rány. „Plavci se mohou pořezat například o sklo nebo o jiné ostré předměty, které předtím někdo bez〜ohledně vyhodil do vody,“ uvedl Bartošek.

Nebezpečí lidem hrozí nejen ve stojaté vodě, ale také v okolí jezů na řekách. Proto tam v poslední době přibývají výstražné cedule. „Chceme lidi upozornit na to, že koupání pod jezem je nejen zakázané, ale hlavně smrtelně nebezpečné,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Přestože přírodní koupaliště nenabízí široký výběr vodních atrakcí, lidé na nich oceňují jiné přednosti. „Je tam méně lidí, lépe si zaplavu a hlavně nemusím platit vstupné,“ poznamenala Monika Dušová z Brna.

LOM V BLANSKU
Lidé při cestě k vodě přecházejí železniční koridor, kde jezdí vlaky rychlostí osmdesát kilometrů za hodinu. Projíždějí těsně za zády opalujících se lidí. Loni se v lomu utopili dva muži. Jednoho se snažil zachránit Miroslav Pavela, který plaval s manželkou poblíž. „Všimli jsme si, že mladík špatně plave. Pak se ponořil. Nemáchal ale rukama, ani nevolal o pomoc. Když se po chvilce nevynořil, vydali jsme se pro něj, jenže byl moc hluboko. Praskaly nám ušní bubínky a nemohli jsme se dostat hlouběji,“ řekl muž.


BŘECLAVSKÝ JEZ

Koupání pod splavem na Dyji před mostem v Břeclavi je na vlastní nebezpečí. Pod jezem je velká hloubka a nebezpečné víry. Loni se tam utopil pětadvacetiletý muž. Rozhodl se sjet v půl šesté ráno splav na ukradené pramici. Záchranáři jeho tělo našli po několika hodinách. V roce 2007 zase silný proud stáhl pod vodu třináctiletého chlapce. „Lidi mohou stáhnout pod vodu víry. Někteří splav přebíhají. Je tam kluzko. Když spadnou dolů, hrozí utonutí,“ řekl velitel požární stanice Břeclav Tomáš Havlík.


ZATOPENÝ LOM U LULČE

Nachází se asi kilometr od přírodního koupaliště U Libuše v Lulči a je v těsném sousedství kamenolomu. Voda tam není moc čistá. Může za to déšť, který splachuje nečistoty a zeminu z okolního lesa i polí. V posledních letech se tam žádná tragédie nestala, lidé využívají nedaleké koupaliště. „Na výlety tam jezdíme často, je to kousek od Vyškova. Občas se v lomu někdo koupe, jednou jsme viděli mladíka, jak skáče ze skály. Také úzké pěšinky kolem lomu jsou dost nebezpečné,“ řekla Kamila Suchá z Vyškova.


SPLAV V KOMÍNĚ

V brněnském Komíně se lidé koupou nejčastěji nad jezem řeky Svratky v klidnější hluboké vodě. Lidé se ke splavu mohou dostat pěšky z hlavní silnice přes lávku. Stojatá a hluboká voda nad splavem nabízí možnost příjemného a klidného plavání. Jedna smrtelná nehoda se tam stala kvůli zvědavosti a přílišnému přiblížení k jezu. „Koupu se u splavů a v řekách odmalička. Nikdy jsem se nebála, mám to moc ráda. Člověk však musí být opatrný,“ řekla Martina Jarošová z Vážan.


TASOVICKÝ JEZ

Ke splavu v Tasovicích na Znojemsku vede polní cesta mezi zahrádkami proti proudu Dyje. Tragédií tam skončilo koupání před dvěma roky. Patnáctiletý chlapec skočil do vody, zranil se a v nemocnici zemřel. Jez dobře znají také vodáci. „Je nebezpečný a v podstatě se nedá sjíždět,“ řekl zkušený vodák Pavel Kolář. Podle místních je koupání v místě bezpečné. „Chodí se tam koupat celá vesnice. Nebezpečí hrozí při velké vodě, ale to lidé vědí,“ konstatovala Jarmila Řeháková, která v Tasovicích žije.

LENKA TŮMOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI