Až sedmdesát procent zničených včelstev registrují po teplé zimě včelaři na Znojemsku. Se zákeřnou nemocí, zavlečenou do Evropy z Indie, bojují včelaři již léta. Někteří hovoří o boji s větrnými mlýny.

„Mám včelstva na různých místech regionu. Na Jaroslavicku je situace nejhorší. Došlo tady k úhynu mezi padesáti až sedmdesáti procenty včelstev,“ řekl včelař Josef Holub.

Podle jeho slov má na vývoj situace vliv řada faktorů. „Důležitou roli, kromě teploty, hrají také ostatní přírodní faktory. To znamená, zda včelstva, která ulétnou, mají kde přezimovat a také jaké jsou v okolí pěstované plodiny,“ nastínil včelař.

Roztoč varroa destructor, který je díky své velikosti viditelný i pouhým okem, se v teple razantně rozmnoží. Od divokých včelstev si pak roztoče přinesou včely, o které se včelař pečlivě stará.

„Včelstva vyléčíte, a za tři dny díky kontaktu s nakaženými včelstvy, mají roztoče znovu,“ vysvětlil Holub.
Podle odborníků to znamená, že díky divokým, nehlídaným včelstvům, nelze nákaze varroázy zabránit.

Profesionální včelaři hovoří také o ceně medu, kterou varroáza ovlivní. „Situace se opakuje. Mně uhynulo asi deset procent včelstev. Varroázu samozřejmě lze léčit, někdy je to snažší, jindy ne. Jde ale také o osobní přístup a zodpovědnost včelařů,“ dodal Holub.

Ovocnáři: je klid

Profesionální ovocnáři se jistí vlastními včelstvy. Podnik Pomona Těšetice má přibližně sto třicet vlastních včelstev. Spolupracují ale i s dalšími včelaři.
„Podle mých informací dopadly testy dobře, naše včelstva jsou zdravá. Platí, že čím více včel, tím lépe pro sadaře. A naopak: varroáza je pro sadaře špatná zpráva,“ řekl ovocnář Ivo Pokorný.

Na dvou stech hektarech pěstují slunečnici, o jejíž opylování se starají včely, zemědělci v Dyjákovicích. „O varroáze vím, nás se však případný, i větší úhyn včelstev, moc nedotkne. Naštěstí jsou tady i jiná včelstva a brouci, kteří se o opylování postarají,“ uvedl šéf dyjákovického zemědělského družstva Karel Čech.

„Varroáza nebývá v takové míře každý rok, ale samozřejmě, pokud je včelstvo nemocné, problém s opylováním květů může nastat,“ potvrdila předsedkyně znojemské agrární komory Yvonne Urbanová.

O nutnosti léčby včelstev hovoří šéf Okresního výboru Českého svazu včelařů.

„Úhyny byly aktuální na podzim a v průběhu zimy, takže nyní už včely situaci zvládají. Od července zase bude mít roztoč převahu a je nutné, aby po posledním vytáčení medu začali včelaři včas a zodpovědně včely léčit,“ zdůraznil Václav Texl. Vliv na opylování je podle jeho slov těžko měřitelný.

Včel bude ale rozhodně méně a teoreticky mohou být nižší výnosy u hmyzosnubných rostlin jako je řepka či slunečnice, ale také u ovocných stromů.
Roztoč napadá včelí plod a včelstva se podle odborníků mohou léčit výhradně od podzimu do jara, mimo mednou snůšku. K léčení se používá mimo jiné kyselina mravenčí