Ochota pracovat desítky i stovky kilometrů od domova. Pro některé lidi těžko představitelná věc, pro řadu dalších každodenní realita. Na poklesu počtu nezaměstnaných na Znojemsku se podle úřadu práce lidé cestující za prací podílejí jen částečně.

V Miroslavi ovšem odhadují, že například do Brna či Pohořelic dojíždí až polovina pracujících z města.

„Člověk má zkusit všechno. Našla jsem inzerát, odpověděla a potom jsem sedm let pracovala v hotelu v Peci pod Sněžkou,“ přiblížila svou zkušenost kuchařka Marie Botková. „V hotelu jsem i bydlela, domů jsem jezdila tak jednou za měsíc. Rozhodně jsem nelitovala, jinak bych tam tak dlouho nebyla,“ dodala.

Do modřické drůbežárny, továrny na hygienické potřeby ve Veverské Bítýšce nebo průmyslového parku v Pohořelicích dojíždí do zaměstnání lidé z Miroslavi a okolí. „Jen do Modřic a Bítýšky jezdí desítky, možná až stovka žen. Celkově odhaduji, že za prací jezdí nejméně polovina lidí z Miroslavi. Po roce 1989 zaniklo ve městě přes devět stovek pracovních míst,“ uvedl místostarosta Roman Volf.

Pomoc firmám

Představitelé města poskytli zástupcům firem, které hledaly pracovnice, pomoc při organizaci náborů. Hlavním cílem je ale podle Volfa získat investory pro vznik nových míst přímo v Miroslavi. „Kdo pracuje v Brně, ten si tam i nakoupí. Pokud bude více příležitostí k zaměstnání ve městě, pomůže to i dalším podnikatelům v obchodě a službách. S potenciálními investory vytrvale jednáme, ne všechno se ovšem podaří,“ podotkl místostarosta.

Poukázal přitom na špatný stav silnice z Pohořelic do Znojma a rozvoj průmyslového parku v dobře dopravně napojených Pohořelicích.

Dlouhodobý pokles nezaměstnanosti v regionu připisuje ředitel znojemského úřadu práce zejména nárůstu počtu volných míst. „Ještě loni jich bylo jen kolem tří čtyř stovek, nyní jich evidujeme k patnácti stovkám. Naše statistiky nezachytí, kam lidé z naší evidence odchází pracovat. Můžeme ale předpokládat, že velká většina zůstává v regionu,“ řekl ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf.

Dojíždění jinam

Hledání práce na vzdálenějších místech souvisí podle něj s aktivitou uchazečů nebo polohou regionu. „Například Krumlovsko má spád k Brnu, také je tam v rámci Znojemska nezaměstnanost podprůměrná. Samozřejmě, že platí i to, že pokud lidé chtějí pracovat, rozhlíží se po zaměstnání i dál od bydliště. Vědí, že jim nic jiného nezbývá,“ podotkl Čopf.

Ke konci září klesla míra nezaměstnanosti na Znojemsku na rovných deset procent. Úřad práce evidoval také přes třináct stovek volných míst.