Podnik se chystá v regionu Znojemska i sousední Vysočině stavět několik chovných farem. Zatímco v blízkých Štítarech skončilo pro zemědělce nedávné veřejné projednávání stavby vepřína dočasným fiaskem, protože se obyvatelé bojí zápachu, v Uherčicích už kvůli brojlerům schválili změnu územního plánu. „Haly mají vyrůst v bývalém zemědělském dvoře Mitrov. Je to asi dva kilometry od obce a ještě za kopcem, nemáme s tím takový problém jako ve Štítarech,“ porovnala starostka Uherčic Vladimíra Pešková.

Dodala, že i v Uherčicích má záměr své odpůrce, ale i příznivce. Zápachu a dopravy přes obytnou zónu se ale prý tamní neobávají. „Dopravu bude provozovatel směrovat na Znojmo, přes obec pojedou auta minimálně,“ dodala starostka.

Zřejmě bouřlivá diskuse se ale odehraje ve středu v Jemnici na Třebíčsku na Vysočině. Stejní farmáři, tentokrát pod názvem Zeobs, tam budou před místními obhajovat projekt, který ještě nemá ani přesný plán. Už teď ale budí emoce. „Ve dvou lokalitách tam plánujeme na celkem asi pěti hektarech vybudovat chov kuřat a prasat. Máme tam sice bývalé zemědělské družstvo, kde je živočišná výroba povolena. Vyhověli jsme ale zastupitelům, abychom si našli jiné lokality, asi kilometr od města. Přesto čelíme i vyhrožování, většinou se jedná o anonymy,“ připravoval se včera na setkání s Jemnickými Josef Kolář.

Místní totiž v tuto chvíli zvažují i referendum. „Je to velký zásah do rázu historického města. Chceme znát názory lidí, zvážíme anketu, možná referendum,“ vyjádřil se starosta Jemnice s necelými čtyřmi tisíci obyvateli Miloň Slabý.

Za dobrý život

Na říjnovém jednání pak podle něj zastupitelé rozhodnou, zda změně územního plánu dají zelenou. Ve městě vznikl i spolek proti výstavbě Za dobrý život. „Lidi jsou zoufalí, máme obavy, že si firma dokáže uplatit skoro každého,“ netajila se pohnutkami například Alexandra Bauerová.

Podle Koláře, ale chov a zemědělství na venkov patří, počítá do něj i městečko Jemnice. „Nestavíme jadernou elektrárnu, ani lakovnu aut. Ctíme jen tradiční farmaření a propojenou rostlinnou a živočišnou výrobou. Půdu nechceme zatěžovat průmyslovými hnojivy, které jí škodí. Ve zdravé půdě se i lépe drží voda. Vždyť i jemničtí zahrádkáři si k nám jezdí pro hnůj. Kde bychom ho vzali bez živočišné výroby?“ poukázal na ekologii Kolář.

Nevraživost přikládá osobním důvodům některých lidí. „Dnešní technologie jsou propracované tak, aby lidi chov zvířat neobtěžoval, jsme hlídaní ze všech stran. Kolaudaci na každou stavbu dostaneme až po půlročním zkušebním provozu. Záchranných brzd je mnoho,“ upozornil.

K názoru se přiklání i farmář a zároveň starosta Lesonic na Znojemsku Pavel Herman. „Lidé by se měli jet podívat třeba do Holandska nebo Německa. Tam jsou farmy i mezi domy, dnešní technologie nepříjemné vlivy ošetří. Ve Francii dokonce zvažují ochrannou známku ve smyslu, že k venkovu patří i zvuky a pachy hospodářských zvířat,“ zastal se hospodářů Herman.