Naopak, pokud odpracují třicet a více hodin, mohou si přilepšit až o pět set korun měsíčně. O to však řada občanů většinou nemá zájem.

Svoji zkušenost s takovými lidmi má starosta Moravského Krumlova. „Vše se děje na základě smlouvy uzavřené mezi městem a člověkem, který chce takhle pracovat. Ale musím říci, že smluv je velmi málo. Ve městě máme takových lidí, kteří pobírají hmotnou nouzi, desítky. Ale zájemců je necelých deset,“ popsal situaci Jaroslav Mokrý.
Podle něj lidé nemají zájem odpracovat ani dvacet hodin. „Nemají totiž zájem pracovat vůbec. Raději přijdou o tisíc korun,“ dodal starosta.
Obce a města svěřují sociálně slabším lidem pomocné práce, zametání a čištění města, nebo shrnování sněhu.

„Určitě je nepustíme k žádné mechanizaci. Našli bychom dost práce i pro dvacet lidí. Nyní při úklidu sněhu, na jaře se zametáním posypového materiálu, v létě při údržbě zeleně a ploch,“ dodal Mokrý.

Nejvíce lidí, kterých se změna zákona, účinného od loňského června dotýká, žije na Znojemsku právě ve Znojmě. „Ve městě se to týká asi dvou set padesáti lidí. Možnost veřejné služby však využívá necelá třetina, tedy asi sedmdesát obyvatel. Jsou to lidé, kteří pobírají dávku hmotné nouze nepřetržitě více jak šest měsíců. Záleží pak jen na nich, jestli se budou o práci zajímat, nebo jestli se smíří s tím, že jim dávky klesnou na minimum,“ uvedla mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová.

V menší Miroslavi mají lepší zkušenosti. „U nás všechno funguje. O tento druh práce mají lidé zájem. Čtyřem, kteří se přihlásili, jsme nějakou práci dali. Se třemi jsme se domluvili na dvaceti hodinách a jeden odpracuje hodin šestatřicet. Využíváme je, obdobně, jako v jiných městech, například k údržbě zeleně nebo čištění komunikací. Nyní pomáhají především s odklízením sněhu a údržbou chodníků,“ popsal místostarosta Miroslavi Roman Volf.

Mluvčí znojemské radnice zdůraznila, že změny zákona se týkají těch osob, které pobírají dávky hmotné nouze déle než šest měsíců. „Pokud odpracují v rámci veřejné služby bezplatně nejméně třicet hodin, dostanou dávky vyšší. Pokud naopak neodpracují alespoň dvacet hodin, o část peněz přijdou,“ doplnila Šipošová.

Rozdíl mezi výší aktuálně pobírané dávky tak může být i tisíc pět set korun. „U samostatně posuzované osoby, to mohou být například muži z azylového domu, činí dávka asi tři tisíce korun. V případě, že odpracují v rámci veřejné služby bezplatně třicet a více hodin měsíčně, se jim dávka zvýší o pět set korun. Pokud neodpracují ani dvacet hodin měsíčně, klesne jim asi o tisíc korun. Kdo odpracuje mezi dvaceti a třiceti hodinami, dostane stejně jako dosud,“ vypočetla Šipošová.

Nabídku práce dostávají všichni lidé, kterých se tato možnost týká. „Organizace veřejné služby je sice pro město časově a technicky náročná, budeme ji však i nadále nabízet, protože jde o formu podpory lidí, kteří nechtějí jen sedět doma a mají zájem pracovat,“ dodala mluvčí Znojma. Lidé, kteří kývnou na nabídku města, pracují u Správy nemovitostí města Znojma nebo Městské zeleně. „V zimě například uklízejí sníh z kluziště nebo na stadionu po zápasech,“ nastínila Šipošová.

Jako výraznou pomoc pro obec vidí práci lidí, pobírajících dávky hmotné nouze, starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský. „U nás jich máme šest. V době, kdy je všude tolik sněhu nám pomáhají uklízet chodníky. Chodníky uklízíme strojově a lidé je pak dočišťují ,“ vysvětlil Jenšovský.