Koleje zarostlé trávou, které nikam nevedou. Na druhé straně spousta aut a kamionů, které sužují obyvatele vesnice i o víkendech. Taková je nyní situace v Hevlíně. Během následujících let by se ale mohla změnit.

Dopravní specialisté totiž hodlají zpracovat v příštím roce studii, která by měla odpovědět na otázky, kolik by propojení tratě do Laa stálo a jak by bylo nejsnadněji proveditelné. „Provoz po této železnici by ulehčil nákladní dopravě. Kapacita hlavní trati Brno – Břeclav – Vídeň je totiž ve špičkách vyčerpaná a na řadu přichází hledání nových tras. Nabídla by i nové možnosti v osobní dopravě," vysvětlil Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu.

Jak doplnil, nebývalý zájem o oživení železnice má velká rakouská chemička, která nyní využívá dopravu vlakem z Laa do Břeclavi oklikou přes Vídeň. „Pokud jde o osobní dopravu, bylo by reálné protažení vídeňských příměstských elektrických vlaků, které jezdí z Vídně do Laa každou hodinu, až do Hevlína a Hrušovan nad Jevišovkou. Díky tomu, že trať je téměř přímá, mohly by zde vlaky jezdit rychlostí sto dvacet kilometrů za hodinu," dodal Skládaný.

Vyhlídky na klidnější život v obci těší i hevlínského starostu Antonína Pichaniče. Po nedávném otevření obchvatu městečka Laa an der Thaya totiž nebývalé vzrostlo ve vsi dopravní zatížení. „Každý den projíždí Hevlínem řada aut, ať už osobních nebo nákladních. Začíná to být neúnosné, doprava totiž neustává ani o víkendech. Zemědělci vozí přes vesnici své produkty a výrazně pociťujeme sezonu cukrovky," popsal situaci starosta.

Jak doplnil, pokud by se podařilo, že by Hevlínem vedla dvoukolejná dráha pro osobní a nákladní dopravu, lidem by se výrazně ulevilo.

První vlaky na zmiňovanou trať vyjely před sto pětačtyřiceti lety. „Firma StEG trať postavila proto, aby nemusela používat trať z Brna do Vídně přes Břeclav, kterou vlastnila konkurenční firma," vysvětlil historik Jiří Kacetl.

O spojení do Rakouska trať přišla nejprve na konci druhé světové války a poté znovu, s nástupem komunistického režimu a vztyčení železné opony. O obnovení usilovali odborníci i obce nejen z Hrušovanska již od devadesátých let. Rakušané mezitím na své straně trať modernizovali a elektrifikovali z Vídně až na jihomoravskou hranici.

Již v roce 2006 podepsali zástupci drah, kraje a ministerstva memorandum, v kterém se zavázali k obnově trati do Laa. Podporu kraj přislíbil i na nedávné konferenci, která se přeshraničním propojením železnice zabývala. „Zatím je vše ve stádiu konzultací," naznačila aktuálně mluvčí kraje Eliška Holešinská Windová.