Městskou kaplí placenou z výnosů polností i zbožných darů měšťanů, střediskem luteránských kázání a nakonec solnicí byl za čtyři století své existence zaniklý kostel svatých Petra a Pavla ve Znojmě. Dochované základy nyní zkoumají archeologové. Výsledky bádání ukazují například to, že dnes známá podoba Václavského náměstí a ulice Přemyslovců v nejstarší části města trvá sotva sto let.

„Kostel měl podobu jednoduché halové stavby s lomeným presbytářem, z vnějšku opatřeným opěrnými pilíři. První zkoumání nasvědčuje tomu, že jde o gotickou stavbu. To dosvědčuje jak struktura zdiva, tak vlastnosti použité malty,“ řekl šéf výzkumu Zdeněk Čižmář.

Již předchozí výzkumy na náměstí zachytily rozsáhlé pohřebiště z mladohradištního období, nepřímo datované do dvanáctého století. „Nynější nálezy potvrzují naše úvahy, že kostel se hřbitovem nesouvisí. V době, kdy byl kostel vystavěn, už byla nejspíš nekropole zrušena,“ dodal Čižmář.

O kostelu samotném jsou dochované jen skrovné písemné zprávy. „Historii známe díky zpracování pramenů badatelem Hübnerem v devatenáctém století. První zmínku našel k roku 1420,“ řekl historik znojemského muzea Jiří Kacetl.

V záznamech z toho roku stojí, že zlatník Oto odkázal peníze na udržování nočního světla v kapli sv. Petra. „Víme také, že kostel postavilo město a známe další početné záznamy o darech měšťanů na jeho provoz a vybavení. Kostel měl také příjem z dávek z městských polí u Vrbovce,“ doplnil Kacetl.

Duchovní správu kostela zprvu zajišťoval loucký klášter a kněží od svatého Mikuláše, v šestnáctém století patřil znovu městu a kázali v něm luteránští kněží. „Po bitvě na Bílé hoře kostelík opět spravovali premonstráti spolu s klariskami ze sousedního kláštera. Po zrušení klášterů na sklonku osmnáctého století přišel úpadek. Kostel byl nejprve prázdný, poté v něm dvorská komora zřídila solnici,“dodal Kacetl.

Počátkem čtyřicátých let devatenáctého století byl nakonec kostel stržen.

Výsledky archeologických bádání pomáhají vysvětlit dnešní podobu Václavského náměstí. „Podivně nepravidelný tvar dalo prostranství právě mladohradištní pohřebiště. Náměstí jako takové vzniklo až po rozsáhlých asanacích v devatenáctém století. Při nich byl stržen nejen kostelík, ale také trakty kláštera, které zasahovaly do dnešní ulice Přemyslovců,“ vysvětlil archeolog Čižmář.

Zbytky středověkého zdiva našli badatelé již při vykopávkách v části ulice Přemyslovců nad vstupem do Gránického údolí. „Ke hradu vedla ulice užší o nejméně půldruhého metru. Dnešní linie ulice byla založena v třicátých letech devatenáctého století, kdy byl bývalý klášter františkánů adaptován na vězení. A v části zrušeného kláštera klarisek, dnešní obchodní akademii, vznikalo znojemské gymnázium,“ doplnil Kacetl.