„Pokud se rapidně nezhorší počasí, nebo se nevyskytne jiný problém, měli bychom to stihnout. Po Novém roce začneme nad údolí Dyje nasunovat most nový,“ uvedl stavbyvedoucí Antonín Směták.

Sedm set padesát tun těžký a dvě stě dvacet metrů dlouhý most posunovaly hydraulické válce tlakem sto pětapadesát atmosfér.

Takzvaný šatovský most postavila na sklonku šedesátých let devatenáctého století společnost Severozápadní dráhy na nově budované trati spojující Vídeň s Jihlavou a Mladou Boleslaví. „Rozevírající se údolí řeky Dyje mezi Kraví horou a Znojmem se stalo pro projektanty nové dráhy velkou výzvou. Výsledkem bylo přemostění v podobě železné mřížové nýtované konstrukce, ukotvené ve dvou krajních pilířích v náspech na svazích údolí a podepřené třemi impozantními kamennými sloupy ze dna údolí. Stavební kámen byl získán v kamenolomu ve Vlčí rokli za Hradištěm. První vlak s cestujícími přejel po 220 metrů dlouhém a 48 metrů vysokém mostě dne 1. listopadu 1871. Ve své době představoval viadukt naprostou senzaci. Cestujícím přijíždějícím po mostu od Vídně se naskytl úžasný pohled na staré Znojmo. V období 1871–1914 zažil most a celá Severozápadní dráha éru největšího rozmachu. Denně tudy projelo zhruba čtyřicet vlakových souprav, mezi nimiž byly i rychlíkové spoje z Vídně do Berlína a zpět,“ uvedl znojemský historik Jiří Kacetl.

Od roku 1992 vlaky jezdily po montovaném provizoriu. Protože konstrukce přešla do majetku soukromé společnosti, dráhy za ni dokonce několik let platily nájem. Vlaky po ní mohly jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Na novém mostě mohou po zahájení provozu koncem příštího roku vlaky jezdit osmdesátkou. Oprava elektrifikace celé desetikilometrové trati, výměna mostu a generální oprava znojemského nádraží bude celkově stát jednu miliardu a dvě stě třicet milionů korun. „Je to v současné době největší investice do modernizace regionálních železničních tratí,“ konstatoval Pavel Vachůt ze Správy železniční dopravní cesty.