„Myslím, že úplně blbnu. Jezdit jsem začala s velkým nasazením a chtěla jsem vybudit adrenalin. A taky proto, že se chlapi v hospůdce u piva pořád bavili o mopedech. Tak jsem se k nim přidala,“ začíná popisovat své začátky temperamentní dáma. Řidičský průkaz už má od šestnácti let, ale novému koníčku se věnuje teprve krátce.

Mopedy jí, a dalším členkám klubu, sestrojili muži, kteří se zálibě věnují o něco déle. „Chlapi jsou pořád zalezlí někde v dílně. My bychom s ostatními ženami byly stále doma samy. Tak jsme se nechaly vtáhnout do dění okolo mopedů také,“ popisuje Žáková začátky. Originální díly a součástky na stroje se podle ní těžko shánějí. „Proto je chlapi nakupují různě na burzách a nachází je i na půdách starých domů,“ říká.

Členové klubu Moped team S-11 jezdí i na závody. „V létě jsem se spolu s ostatními zúčastnila závodů ve Slatině nebo v Moravských Budějovicích. Chlapi jezdí i na republikové srazy, kde se sejde více než čtyři sta mopedů,“ upřesňuje dáma.

Když jela první závody, prožívala úžasné momenty. „Na startu vrčela sedmdesátka mopedů a čekalo se na pokyn. Musela jsem dávat hlavně pozor na to, abych se dobře rozjela. Když jsem vyrazila, tekly mi slzy radostí, nadšením i dojetím. V cíli jsem tyto pocity prožívala ještě jednou. Byla jsem šťastná, že jsem dobře dorazila až do cíle. Když totiž jedete, vidíte třeba, jak někomu upadne šlapka, nebo stroj vypoví službu,“ se slzami v očích popisuje Žáková. Závody ve Slatině měřily padesát dva kilometrů. „Celou trasu jsme stihli projet do hodiny. Moped totiž jezdí až sedmdesátikilometrovou rychlostí,“ přibližuje. Stadion 11 je starý stroj, proto nejvíce záleží na mechanikovi.

Mopedy už oslavily padesát dva let své existence. „Jsou velkou raritou. Po republice jich jezdí ještě hodně,“ s hrdostí dodává. Žáková si zatím ze závodů nepřivezla žádnou medaili. Ale vyhrála jsem první místo v karetní hře v mariáši,“ se smíchem oznamuje.

Marie Žáková se nevěnuje pouze mopedům. Je i vášnivou cestovatelkou. „Létám hodně po světě. Naposledy jsem byla na karnevalu v Rio de Janieru. Taky jsem navštívila Jižní Ameriku, kde jsem procestovala spoustu států. V Ekvádoru jsem mezi sopkami ujela na kole kolem pětadvaceti kilometrů. Teď se chystám podívat do Iránu a těším se na novou jezdeckou sezonu,“ zakončuje Žáková.