Jejich řízný doprovod na harmoniku a vozembouch vždy na čas přeruší sousedské klábosení. O to víc se příchozí věnují svým papírovým podtáckům, na kterých se na ně svůdně usmívají kolečka nakrájených jitrnic. Smějí  se i jejich konzumenti včetně spokojených pořadatelů.
„Nakonec se nám sešlo osmadvacet vzorků, což je báječné číslo. Sýpka je plná, majitel restaurace odhaduje, že je tady nějakých sto šedesát lidí," líčí Radomír Hubatka.

Muzikantská dvojice zatím neúnavně obchází stoly, u každého se zastaví a zahraje říznou písničku. Mezi hosty pobíhají rozpustile děti, které jitrnice zřejmě až tak nezajímají. „Pane Hubatka, pojďte nakrájet chleba," ozývá se od vedlejšího stolu další z organizátorů.

Oblíbené ochutnávání zabíjačkových specialit pořádají Jevišovičtí letos podeváté. Amatérští degustátoři známkují anonymní vzorky jitrnic jako ve škole, vynikající dostávají jedničku a ty méně chutné čtyřku nebo pětku. Kromě řady místních přijeli na Sýpku i labužníci ze Znojma.

„Zabíjačky mě baví, nejsem vyučený řezník, ale je to moje velká záliba. Na zdejší akci jsem byl zvědavý a jsem tady poprvé," vysvětluje Karel Procházka.

Zodpovědně ochutnal všech osmadvacet vzorků. „Bylo to náročné. Když to spočítám, je to, jako bych najednou spořádal asi dvě a půl jitrnice. Některé byly opravdu výborné, ale většinou byla jejich kvalita průměrná. Vládne tady ale neskutečná pohoda, bude to asi tím, že jídlo lidi sbližuje," pochvaluje si Procházka.

Krátce po sedmé hodině večerní se pochvaly od všech místních gurmánů dočkala Marie Straková z Jevišovic, která se stala nekorunovanou jitrnicovou královnou. Její výrobky chutnaly lidem nejvíc. „Co mám teď dělat s tou vepřovou hlavou," kroutila hlavou nad výhrou, které se jí dostalo.