Nápad se zrodil asi před rokem v hlavě Pavla Pilíška. „Každoročně na jaře kolem nás migruje asi třicítka čápů, v hnízdě ve městě vyvádí každý rok mladé. Jednou nám čáp přistál dokonce na zahradě, děti byly nadšené. Tak jsem si řekl, že těm mnoha mladým pomůžeme zahnízdit,“ odkrývá motivaci ke stavbě hnízda čtyřicetiletý Pilíšek.

Živí se jako tesař, ke konstrukcím má proto podle svých slov blízko. Stejně jako jeho kamarád truhlář Josef Glaser, který mu nyní s dokončením díla pomáhá. „Jsme nadšenci do ornitologie, vycházky s dětmi kolem jaroslavického rybníka jsou u nás na denním pořádku. Pozorujeme tam orly mořské, teď jsou tam tisíce hus, ptačí krmítko doma je samozřejmostí,“ podotýká Pilíšek.

Inspiraci ke stavbě hnízda čerpal na internetu, pětkrát změnil konstrukci, aby bylo hnízdo stabilní. „Základem je deset metrů vysoký dřevěný trám, na jehož vrcholu bude hnízdo ukotveno. Dole ho budou jistit tři opěrné trámy v šířce dva a půl metru. Trám bude sklopný, abych mohl v zimě hnízdo čistit,“ přibližuje nadšenec.

Aby se nové bydliště čápům zalíbilo, nenechávají muži nic náhodě. Základ koše svařený z kari sítě vypletli březovým proutím. „Nechtěli jsme dávat vrbové, protože by mohlo zvlhnout a začít rašit. Hnízdo jsme vymazali kaší z jílu a dřevěných pilin. Z lesa jsme přinesli tři igelitové tašky mechu, kterým jsme podklad překryli,“ popisuje Pilíšek.

K dokonalosti už chyběla jen iluze používaného, opuštěného hnízda, která hraje v rozhodování čápů důležitou roli. „Smíchal jsem vápno s vodou a postříkal s ním hnízdo tak, aby vypadalo že je ‚počápané‘ tedy od čapího trusu,“ směje se stavitel.

Spěchá, s blížícím se jarem se totiž už na území Česka objevují první čapí jedinci. „Nerad bych tu správnou dobu prošvihl, vše je nachystané. Upevnit a postavit hnízdo chceme tento víkend, nejpozději ten následující. Do Jaroslavic přilétají čápi zhruba v půlce března. Je nejvyšší čas,“ rozhlížel se po obloze Pavel Pilíšek.