Vojenské monstrum přitáhl nedávno na jejich dvorek traktor. Teď čeká na rekonstrukci. „S kamarádem Petrem Klíčníkem jsme se pustili do velké renovace. Ze staré Boleslavi jsme si přivezli obrněné vozidlo BRDM- 9P133, stíhač tanků sovětské výroby. Od šedesátých let byl i ve výzbroji Československé lidové armády. Začínáme od motoru a čeká nás dost práce. Pokud všechno půjde dobře, a pokud nám zas něco nepokazí koronavir, budeme se snažit ho návštěvníkům ukázat na podzim na akci Světla nad bunkry,“ má v plánu nadšenec.

Renovaci vojenského monstra nechce uspěchat. Až s ním vyjedeme, bude to v plné palbě, včetně replik raket,“ má jasno.

Čtvrtým rokem dává do pořádku také bunkr Úžlabina u vsi Dyje. „Jednostřílnový bunkr Úžlabina nedaleko Dyje směrem na Hodonice jsem koupil od obce a začal dávat dohromady asi před pěti lety. Byl úplně zasypaný. Vykopali jsme ho a dnes je plně vybavený, včetně zbraní. Nejsou samozřejmě funkční. Přesto jsme objekt zabezpečili alarmem i videozáznamem,“ popisuje.

Teď už u bunkru stojí i strážní věž a památku mohou navštěvovat i další militarističtí nadšenci. Ti, kteří k bunkru přišli na podzimní akci Světla nad bunkry si užili i přelet vojenského vrtulníku. „O povolení průletu jsme žádali Ministerstvo obrany, po měsíci a půl jsme ho získali. Ten den ale hodně pršelo, když ale na poslední chvíli vykouklo slunce objevilo se u bunkru na dvě stě lidí, byla to paráda. Přijeli i lidé z Kolína. Navíc kolega Klíčník je obrovský nadšenec historie, který se lidem obdivuhodně věnuje a poví jim snad všechno, co je zajímá. Někdy na naše akce přijde i čtyři sta lidí,“ oceňuje zájem lidí Prokeš.

Po bunkrech chodil od mala

K bunkru trefí zájemci snadno. Místo najdou v Googlemaps nebo je navedou směrovky u cest. Na Den pevností v červnu mohou dobrodružné povahy na místě i přespat. Buď ve stanech nebo přímo v bunkru.

Zájem o bunkry a vojenskou techniku zesílil u jedenačtyřicetiletého Prokeše v době, kdy nastoupil vojenskou službu. Lákaly ho ale už od dětství. „Od malička jsme s klukama chodili po bunkrech. Měl jsem psa a když jsem ho šel venčit prolézal jsem s ním staré bunkry, nebo opuštěné baráky. Tehdy byly bunkry ještě vybavené, časem je ale lidé vykradli,“ krčí rameny Prokeš.

Militaristický nadšenec renovuje i motorky. Jeho opravený motocykl Dněpr už viděli i návštěvníci bunkru. A pořád něco vylepšuje. „Teď pracujeme například na malém srubu s kulometným hnízdem. Nejsme na to ale s kamarádem úplně sami. Nadšenců je víc a pomáháme si mezi sebou navzájem,“ oceňuje Petr Prokeš.