Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost družstva na změnu Územního plánu obce, jehož cílem bylo podle právníků znemožnění výstavby. „Úprava územního plánu je přiměřená, jelikož nabízí alternativy chovů různých zvířat či jiného zemědělského využití. Nejvyšší správní soud proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou,“ potvrdil předchozí rozhodnutí krajského soudu předseda senátu Zdeněk Kühn v rozsudku, který má Deník Rovnost k dispozici.

Námitku na změnu územního plánu podal Josef Kolář prostřednictvím právníků také ke krajskému úřadu, který ho přezkoumal. Tamní úředníci dospěli rovněž k zamítavému závěru. „Změna územního plánu byla odůvodněná snahou po zachování a zlepšení podmínek pro celoroční rekreaci. Je pouze na městysu Štítary, jak bude definovat podmínky velkochovu a kapacitu chovu maximálně dvou tisíc kusů prasat považuje za kompromisní řešení. Nelze také hovořit o omezování vlastnického práva neboť družstvo není vlastníkem pozemků, které jsou změnou dotčeny,“ zdůvodnila mimo jiné Eva Hamrlová, vedoucí Odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

V blízkosti proslulé rekreační oblasti Vranovská pláž v Štítarech na Znojemsku má vyrůst velkokapacitní chov pro deset tisíc prasat. Obyvatelé i provozovatelé turistických služeb se bouří.
Vepřín blízko Vranovské pláže: Zlý sen. Bojíme se zápachu, bouří se ve Štítarech

Vlna nevole s výstavbou se ve Štítarech rozhořela začátkem loňského roku na veřejném jednání zastupitelů, kde Josef Kolář svou vizi poprvé představil. Problém podle místních byla především blízkost areálu bývalého zemědělského družstva, v němž chov plánoval, pouhých asi šest set metrů od obytných domů. Místní se obávali zápachu, zvýšené dopravy a prachu. Podepisovali petici a vyplňovali dotazník městyse.

Obavy měli i provozovatelé blízké rekreační oblasti u Vranovské přehrady. „Lidé sem jezdí za odpočinkem, sportovat, poznávat celý region. V běžné sezoně se jich tu vystřídá až sto tisíc. Do významné turistické lokality tak rozsáhlý chov nepatří,“ obával se tehdy i ředitel kempu Vranovská pláž Pavel Svoboda.

Obyvatelé Štítar si oddechli. „Občané se opravdu velice obávali plánované velkovýkrmny prasat, nyní máme důvod k lepší náladě. Spor nás stál mnoho úsilí, ale výsledek je pro dobro všech a pro budoucnost naší obce. Nyní se může opět rozvíjet,“ uvedla starostka městyse Pavla Rozsypalová.

Ilustrační foto.
Kraj dal stavbě vepřína ve Štítarech zelenou, má ale podmínky

Po patové situaci, kdy spor omezoval investice, plánuje například výstavbu inženýrských sítí pro novou lokalitu rodinných domků. „Chtěli bychom spojit také základní školu s mateřskou školou do jedné budovy, a to do dtávající školy. Máme téměř dokončené nové sportoviště a plánujeme další investice,“ doplnila starostka Rozsypalová.

Za zmařené plány, jimž věnovali nemalé úsilí, považují výsledek naopak zemědělci v čele s Josefem Kolářem. „Momentálně nemůžeme uskutečnit další kroky v této věci. Projekt vepřína je nerealizovatelný,“ vyjádřila za zemědělské družstvo Petřín mluvčí Rhea Holdingu Klára Kratochvílová.

Areál ve Štítarech budou podle ní nyní farmáři dál využívat v souladu s územním plánem. „Pro to, co je nám vlastní, tedy zemědělskou prvovýrobu a hospodaření. V současné době se soustředíme na výstavbu farmy v Ctidružicích, odkud použijeme statková hnojiva jako zdroj organické hmoty a živin pro námi obhospodařované polnosti v okolí Štítar. Stále totiž považujeme statková hnojiva za důležitá a klíčová pro úrodnost půdy,“ poukázala Klára Kratochvílová.

Výkrmna prasat:

Měla vyrůst ve Štítarech na Znojemsku, blízko rekreační oblasti Vranovská pláž.
Ve dvou halách mělo být 10 tisíc vepřů.
Investorem bylo Zemědělské družstvo Petřín, patřící do skupiny Rhea Holding.
Lidé se obávali zápachu, kamionů i úbytku turistů.
Za riziko považovali i ohrožení zdrojů pitné vody, kvůli prosakování kejdy.
Kraj vydal ke stavbě souhlasné stanovisko s 20 podmínkami.
Městys schválil změnu územního plánu, která omezila chov na 2 tisíce kusů vepřů.
Investor požádal soud o její zrušení.
Krajský soud v Brně jeho žalobě nevyhověl.
Investor proti tomu podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a také žádost o přezkum na jihomoravský krajský úřad.
Soud ani kraj jeho námitky neuznaly.