Naopak náhradu za zničený chov kachen už mají zástupci chovné stanice v Moravském Krumlově. Moravskokrumlovský městský úřad přijal od drobných chovatelů desítky žádostí o odškodnění. „Evidujeme celkem dvě stě dvacet žádostí. Chovatelé dostanou od státu sto korun v případě, že neměli schovanou účtenku o nákupu s vyšší částkou,“ uvedla referentka krizového řízení tamní radnice Eva Široká s tím, že náklady na likvidaci ptačí chřipky vyčíslené městem činily více než osm set tisíc korun.

Podle prvního muže Moravského Krumlova Tomáše Třetiny by chovatelé měli za jeden kus utracené drůbeže dostat více. „Jsme dohodnuti s krajem, že dostanou sto sedmdesát korun. Těch sedmdesát korun pokryje právě kraj. Takže co jsme slíbili, to lidé dostanou. Stát městu všechny náklady, které jsme s likvidací ptačí chřipky měli již pokryl,“ řekl Třetina.

Spokojený s přístupem státu není například chovatel Jan Saleta. „Odvolal jsem se. Jsou to darebáci. Dokonce jsem slyšel, že ministr zemědělství navrhoval jen padesát korun za kus drůbeže. To je směšné. Já za kuřici zaplatil sto sedmdesát korun. Ale kdybych si měl schovávat všechny účtenky, potřeboval bych ještě jeden barák jen na papíry,“ zlobí se Saleta.

Relativně spokojení jsou představitelé moravskokrumovské firmy Sebol, která v březnu kvůli nemoci přišla o asi dva tisíce chovný a sedm tisíc mladých kachen. „Máme naštěstí vypořádáno, stát plně uhradil, co jsme požadovali. Částku nebudu sdělovat, nezlobte se,“ přiblížil jednatel společnosti Pavel Bílek.

O tom, že hodnota některých slepic může být i podstatně vyšší, ví své starosta sousedních Ivančic, kde ptačí chřipka také řádila. „Můj táta chová slepice na výstavy a jeden kus stojí tři až čtyři sta korun. To mu nikdo nezaplatí,“ přiblížil starosta Ivančic Mila Buček.

Jak dodal, odškodnění se protahuje. „U nás má náhradu od státu vyplacenou asi jen polovina chovatelů. Ministerstvo se omlouvalo za zdržení kvůli omezené personální kapacitě,“ uzavřel Buček.