V posledních letech napomáhá těmto hlodavcům například návrat k tradiční pastvě. „Pro Národní park Podyjí je informace o výskytu sysla dobrá zpráva. Ukazuje se, že naše péče o nelesní plochy a spolupráce s místními zemědělci přináší své výsledky," uvedl mluvčí Správy parku David Grossmann.

Několik metrů od rakouských hranic pozorovali odborníci fungující kolonii syslů. „Občas se objeví průzkumník, rozhlédne se po okolí a zase zmizí," popsal Martin Škorpík z Národní parku Podyjí, který je specialistou na ochranu přírody.

Pomohla změna v chování člověka
Rozhovor se zoologem si přečtěte ve čtvrtečním Znojemském deníku Rovnost

Jak doplnil, panáčkující sysel musí mít v krajině dobrý rozhled, aby včas zaznamenal predátory, kterými jsou zejména šelmy nebo dravci. „Na jižní Moravu se šíří z Rakouska a vyhovují mu například letiště a posekané trávníky," doplnil Škorpík.

Sysel ještě v padesátých letech minulého století pustošil pole na Znojemsku. Kvůli změnám v hospodaření a snad i vlivem systematického hubení ale z přírody téměř úplně vymizel. „Dnes zbývá na území celé republiky jen několik desítek míst jeho výskytu. Ústup sysla zřejmě souvisí i s úbytkem pastvin zejména v nížinách, vznikem rozlehlých polí bez drobných plošek mezí a úhorů. Přispělo i omezení pastvy kolem vesnic," naznačil zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.

Podle něho dává větší kolonie syslům větší šanci na přežití. Vhodné podmínky by díky pravidelné pastvě mohli nalézt i v okolí Havraníků. Na Znojemsku mají trvalé kolonie zatím jen na bývalém letišti v Jamolicích nebo na letišti u Miroslavi.

Jak dodal Martin Škorpík ze Správy parku, cestu zpět do Podyjí si našel před časem i orel mořský nebo bobr evropský. „Orel se bohužel stává nechtěným terčem pytláků, kteří kladou jedovaté návnady na lišky," popsal Škorpík.