Patrně nejbohatší program Noci kostelů ve Znojmě připravili farníci z kostela sv. Václava a Nanebevzetí Panny Marie. Program zahájila bohoslužba, po celý večer byl pro děti připraven program po stopách misionářů. Prostory kostela rozezvučely Znojemské žestě, které následně vystřídal zpěv dětí chválících Boha. V kryptě zase koncertovala Musica Antiqua, v pozdních hodinách znělo kostelem preludování na varhany.

Zdejší varhany jsou nejstarším stále funkčním nástrojem na Moravě, jejich vznik je datován rokem 1675, kdy začali jednomanuálové varhany stavět českobudějovičtí varhanáři Nikolaus Christeindl a Bernard Wollers. Čítaly dvanáct rejstříků v manuálu a dva v pedálu. Koncem poloviny 18. století byly varhany rozšířeny a po celou dobu byly perfektně udržovány, takže se až do současnosti dochovaly v takřka původním stavu a dodnes můžeme obdivovat krásu jejich barokního zvuku.

Zajímavostí je, že klaviatura má opačnou barvu, než je u současných nástrojů zvykem. Půltóny jsou bílé, klávesnice celých tónů pak černé. Výjimečnou možnost měli tak návštěvníci, kteří si mohli na tyto varhany dokonce zkusit zahrát.

Průvodcem po celém kostele byl člověk nejpovolanější, P. Marian Husek. Připravil dvě hodinové prohlídky a návštěvníky zavedl do běžně nepřístupných míst. Třeba do gotické kaple, která je doplněna podle památkářů nesmírně cenným renesančním oltářem sv. Šebestiána. Ve výzdobě je i původní gotický obraz. Nejstarším místem louckého kostela je románská krypta. Jedná se o prostory, z kterých dýchá více jak osm století historie. Vzhledem k její atraktivitě se zde natáčely některé scény filmů.

Její prostory považovali jeden snoubenecký pár za tak romantické, že se rozhodl v těchto místech říci své ano. "Protože na faře není žádný pořádný sklep, tak zde uchovávám víno - mešní i normální. Něco z toho můžete pak i ochutnat," konstatoval s úsměvem P. Marian.

Zajímavá je i historie čtveřice kostelních zvonů, která se nachází v jižní věži. Jsou původní - dva nejstarší odlil lotrinský zvonař Francois Dubois v roce 1643. Ten větší se jmenuje Norbert a váží 900 kilogramů. Nejmenším ze čtveřice zvonů je sedmisetkilogramový Věnceslav. Největším zvonem louckého kostela je Václav, váží 2 200 kilogramů. Menší je Severin. Oba jsou od vídeňského zvonaře Andrease Kleina a byly vyrobeny v roce 1741.

Podle jednoho z pamětníků zvony louckého kostela léta před rokem 1989 nezvonily s výjimkou svátku sv. Václava a významných církevních svátků. Zvonění bylo tehdy namáhavou činností, rozhoupat a rozeznít zvon Václav dalo zabrat dvojici chlapů. V současné době má již dvojice zvonů automatiku, která pravidelně odbíjí hodiny a klasické zvonění je určeno jen na svátek patrona kostela sv. Václava, velikonoční svátky a větší církevní svátky.

Mnoho nechybělo a loucký kostel byl bez zvonů. Za druhé světové války byly sejmuty a odvezeny. Naštěstí nedošlo k jejich roztavení, bylo nalezeno místo jejich dočasného uložení a následně byly vráceny tam, kam vždy patřily. Neméně zajímavé bylo navštívit i severní věž kostela. Znamenalo to vystoupat po schodech na kůr, pak pokračovat po skládacích stupních zase výše a pak po dřevěném schodišti k samému vrcholu věže. Odměnou byl nádherný a hodně nezvyklý pohled na Znojmo z jeho jižní strany.

O Noc kostelů je ve Znojmě tradičně nebývalý zájem. Otevřeno pro návštěvníky bylo devět církevních staveb, kdy si mohli hosté prohlédnout i jinak nepřístupné prostory.

JIŘÍ EISENBRUK