Setkání zástupců státního podniku Povodí Moravy se starosty měst a obcí v územní působnosti závodu Dyje přitom mělo projednávat aktuální a plánované činnosti podniku včetně připravovaných protipovodňových opatření pro třetí etapu Programu prevence před povodněmi.

„Na setkání jsem byl osobně i s místostarostou. Představili nám nového generálního ředitele. O Dyji se skoro nemluvilo," uvedl starosta Hevlína Jiří Dohnal.

Podle prvního muže Hevlína jsou tamní plány na vyšší ochranu proti velké vodě stále u ledu. „Stojí na několika soukromých vlastnících pozemků, kteří stále odmítají dát souhlas potřebný k dalšímu jednání. Je mezi nimi například také člověk, který v Hevlíně vůbec nebydlí," nastínil Dohnal. Hevlínští se však podle starosty velké vody nemusí příliš bát.

„Věříme tomu, že částečná opatření proti povodním, která jsme provedli před třemi roky, by zabránila průniku vody až do Hevlína. To, co se zatím nedaří vybudovat, je asi dva a půl kilometru dlouhá protipovodňová hráz," doplnil starosta Hevlína.

Rozčarovaný se z jednání s Povodím vrátil také starosta povodněmi opakovaně sužovaného Podhradí nad Dyjí Oldřich Tesárek. „Kromě představení nového ředitele jsme zjistili, že na další etapu protipovodňových opatření nebudou peníze. Takže to vypadá, že všechny plány budeme muset předělat," posteskl si Tesárek.

Starosta Znojma a poslanec v jedné osobě Vlastimil Gabrhel na setkání nebyl vůbec. „Pan starosta se z důvodu konání schůze Poslanecké sněmovny setkání účastnit nemohl. Bude však osobně s Povodím Moravy o protipovodňových opatřeních ve Znojmě a dalších záležitostech v nejbližší době jednat," naznačila mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková.

Jak dodala, protipovodňová opatření ve Znojmě tvoří několik projektů. „Prvním je přečerpávací stanice Melkusova. Nechrání proti vodě z řeky, ale proti té, která naprší nebo přiteče z města. Město muselo vynaložit více než tři miliony korun pro to, aby tento projekt zachránilo. Vznikly tam totiž nepředvídatelné náklady," sdělila Pastrňáková.

Minulý měsíc řešil odbor výstavby hráz na Loucké ulici a opravu kamenné zdi na levém břehu Dyje.

„Účastníci řízení neměli připomínky, proto může stavební úřad vydat územní rozhodnutí na hráz i rekonstrukci zdi," konstatovala mluvčí.

Nejvíce komplikací se soukromými vlastníky měli představitelé Znojma kvůli projednávání hráze u náhonu Penam. „Souhlasy vlastníků už odbor investic a technických služeb postupně získává, pak můžeme dokončit územní řízení," přiblížila mluvčí.

Na každou stavbu ve Znojmě se podle mluvčí žádalo samostatně o vydání územního rozhodnutí a žádosti koncem roku 2012 podalo město na stavební úřad. „Město už potřebná vyjádření má a nová projektová dokumentace byla spolu s novými žádostmi o vydání územního rozhodnutí podána na stavební úřad. Po doplnění aktualizovaných dokladů budou územní rozhodnutí v řádech týdnů vydána," vysvětlila Pastrňáková.

Po vydání územního rozhodnutí převezme přípravné práce Povodí Moravy, které může být jediným oprávněným příjemcem dotace na protipovodňová opatření. „Projekt by měl dále pokračovat v přípravě do fáze vydání stavebního povolení tak, abychom byli na případné dotační výzvy připraveni podávat žádosti," zakončila mluvčí.

Podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové, která redakci poskytla prezentaci z jednání, seznámili představitelé Povodí přítomné například s harmonogramem jednotlivých činností do zahájení vlastních prací u protipovodňových opatření v ulici Loucká či na Hrázi a Penam. „Zahájení vlastní stavby je naplánováno na jaro roku 2017," sdělila Tomíčková.

Generálním ředitelem Povodí Moravy je podle prezentace zaslané Povodím Moravy Jan Hodovský.