V Jevišovce při úpravách vrbovny vznikly tři větší a čtyři menší tůně. Kromě zadržení vody v krajině bylo cílem vytvořit podmínky pro živočichy. Starostka obce Božena Bošiaková uvedla, že celý projekt kvůli tomu konzultovali s odborníky. „Pracovali jsme v zimním období,“ uvedla.

Nová tůň vznikla také u Čížovského malého rybníka v Národním parku Podyjí. Pomůže se zadržováním vody v krajině. Správci parku věří, že se stane útočištěm pro řadu zajímavých živočichů i rostlin. „Tůň už se naplnila vodou. Využili jsme ji pro rozmnožování různých druhů žab. Ve vodě už je i pár malých pulců,“ sdělila Martina Kosová ze Správy Národního parku. Náklady byly včetně úpravy rybníka necelé dva miliony korun.

Několik tůní se nachází také v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Voda je však pouze v některých, přestože je ochranáři v předešlých měsících nechali prohloubit. „Voda je stabilně v tůních v Mušlovské pískovně u Mikulova a u Nesytu, celkem je jich asi deset,“ vyčíslil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.

Dvoudenní přehlídku gastronomie spřátelených měst nabídlo v pátek a sobotu znojemské Horní náměstí. Součástí akce byl i kulturní program.
Centrum Znojma vonělo klobásami a vínem. Až z daleké Afriky

Ostatní tůně jsou podle něj bez vody. Na vině je málo srážek i pokračující sucho. „Byly vytvořené na standardní srážky a normální hladinu podzemní vody. Její hladina ale klesla řádově o mnoho desítek centimetrů až metry,“ konstatoval Kmet. Tůně už navíc podle něj ani nejde prohloubit, protože pak by se staly spíše pastí pro některé druhy živočichů.

Zdroj: Youtube

Podle odborníků jsou tůně důležitým stanovištěm pro ptáky jako přírodní napajedlo, životní prostor dávají mokřadním rostlinám i obojživelníkům. „Nyní je vzácné, když narazíme na čolka obecného, v tůních na Pálavě najdeme také třeba ropuchu obecnou i zelenou a několik druhů skokanů. Kolem mokřadů roste třeba kosatec žlutý,“ poznamenal Kmet.

Ozdobou tůní v Národním parku Podyjí je čolek dravý. „Jinde než na Znojemsku se v České republice nevyskytuje. Většina zvířat je soustředěná v národním parku. Žije tam i populace čolka obecného nebo rosničky zelené,“ vyzdvihl zoolog Antonín Reiter z Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Studenti stávkovali v pátek na brněnském náměstí Svobody za lepší klima.
Na co škola, klima volá, znělo náměstím Svobody. Studenti místo učení stávkovali

Význam jevišovské vrbovny, asi největší na Moravě, ocenil entomolog Lukáš Čížek. „Dodnes hostí řadu ohrožených a z volné přírody rychle mizejících organismů. Z brouků se tam vyskytuje třeba páchník hnědý a zlatohlávek skvostný,“ zmínil.

Tůně na jihu Moravy:

kde tůně vznikají: například vrbovna u Jevišovky na Břeclavsku nebo Národní park Podyjí na Znojemsku

kdo je buduje: obce i ochránci přírody

náklady: včetně úpravy okolí v milionech korun

k čemu tůň slouží: pomáhá zadržet vodu v krajině, stává se útočištěm řady zajímavých rostlin i živočichů, především obojživelníků

Chráněná krajinná oblast Pálava: čolek obecný, ropucha obecná a zelená, několik druhů skokanů

Národní park Podyjí: čolek dravý, čolek obecný, rosnička zelená