V Jevišovce při úpravách vrbovny vznikly tři větší a čtyři menší tůně. Kromě zadržení vody v krajině bylo cílem vytvořit podmínky pro živočichy. Starostka obce Božena Bošiaková uvedla, že celý projekt kvůli tomu konzultovali s odborníky. „Pracovali jsme v zimním období,“ uvedla.

Nová tůň vznikla také u Čížovského malého rybníka v Národním parku Podyjí. Pomůže se zadržováním vody v krajině. Správci parku věří, že se stane útočištěm pro řadu zajímavých živočichů i rostlin. „Tůň už se naplnila vodou. Využili jsme ji pro rozmnožování různých druhů žab. Ve vodě už je i pár malých pulců,“ sdělila Martina Kosová ze Správy Národního parku. Náklady byly včetně úpravy rybníka necelé dva miliony korun.

Několik tůní se nachází také v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Voda je však pouze v některých, přestože je ochranáři v předešlých měsících nechali prohloubit. „Voda je stabilně v tůních v Mušlovské pískovně u Mikulova a u Nesytu, celkem je jich asi deset,“ vyčíslil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.

Ostatní tůně jsou podle něj bez vody. Na vině je málo srážek i pokračující sucho. „Byly vytvořené na standardní srážky a normální hladinu podzemní vody. Její hladina ale klesla řádově o mnoho desítek centimetrů až metry,“ konstatoval Kmet. Tůně už navíc podle něj ani nejde prohloubit, protože pak by se staly spíše pastí pro některé druhy živočichů.

| Video: Youtube

Podle odborníků jsou tůně důležitým stanovištěm pro ptáky jako přírodní napajedlo, životní prostor dávají mokřadním rostlinám i obojživelníkům. „Nyní je vzácné, když narazíme na čolka obecného, v tůních na Pálavě najdeme také třeba ropuchu obecnou i zelenou a několik druhů skokanů. Kolem mokřadů roste třeba kosatec žlutý,“ poznamenal Kmet.

Ozdobou tůní v Národním parku Podyjí je čolek dravý. „Jinde než na Znojemsku se v České republice nevyskytuje. Většina zvířat je soustředěná v národním parku. Žije tam i populace čolka obecného nebo rosničky zelené,“ vyzdvihl zoolog Antonín Reiter z Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Význam jevišovské vrbovny, asi největší na Moravě, ocenil entomolog Lukáš Čížek. „Dodnes hostí řadu ohrožených a z volné přírody rychle mizejících organismů. Z brouků se tam vyskytuje třeba páchník hnědý a zlatohlávek skvostný,“ zmínil.

Tůně na jihu Moravy:

kde tůně vznikají: například vrbovna u Jevišovky na Břeclavsku nebo Národní park Podyjí na Znojemsku

kdo je buduje: obce i ochránci přírody

náklady: včetně úpravy okolí v milionech korun

k čemu tůň slouží: pomáhá zadržet vodu v krajině, stává se útočištěm řady zajímavých rostlin i živočichů, především obojživelníků

Chráněná krajinná oblast Pálava: čolek obecný, ropucha obecná a zelená, několik druhů skokanů

Národní park Podyjí: čolek dravý, čolek obecný, rosnička zelená