Znojemský děkanát bude i letos pokračovat především v restaurátorských pracích v chrámu sv. Mikuláše. „Pokračovat budeme i v kostele Svatého Kříže, v kapucínském kostele vyměníme okna a opravíme fasádu. To bude naše letošní největší akce. Kostel svaté Alžběty čeká dokončení oprav interiéru, kostel v Načeraticích odvlhčení a statické zajištění, v Příměticích opravíme fasádu. Rovněž v kostele v Dyji budou pokračovat restaurátorské práce, kostely ve Chvalovicích, Litobratřicích a Strachoticích čekají opravy krovů nebo střech. Na všechny tyto akce máme pro letošek připravených deset milionů korun,“ uvedl hospodářský administrátor znojemského děkanství Pavel Vlk.

Do oprav církevních památek, spadajících jen pod znojemský děkanát římskokatolické církve, tedy bez Vranovska a Moravskokrumlovska, investovala církev za posledních deset let více než sto milionů korun. „Kostely ale chátraly sedmdesát let a je to na nich znát. Na kompletní odstranění tohoto stavu by bylo potřeba dalších dvě stě milionů korun,“ dodal Vlk.

Nejen dotace

Církev podle něj nespoléhá jen na dotace. „Kromě peněz státních, krajských, městských a obecních pomáhají samozřejmě při opravách i peníze vybrané mezi věřícími a při sbírkách,“ dodal Vlk.

„To nám kolegové občas závidí, že na Znojemsku je v každé vesnici kostel. Po vysídlení pohraničí ale byla přerušena kontinuita v životě obcí. Kostely jsou tak dnes spíše předimenzované. I samotné Znojmo má hodně kostelů. Jen v centru a jeho nejbližším okolí jich je pět. Srovnatelný Hodonín má kostel jediný,“ dodal Vlk.

Věž kostela museli po úderu blesku vloni opravovat v Dolních Dubňanech na Moravskokrumlovsku. „Přitom jsme opravili i celou fasádu kostela. Střechu jsme měnili v Horních Dubňanech, letos budeme pokračovat v odvodnění kostela a opravě fasády. Připravujeme kompletní opravu kaple v Rešicích, tam se jedná i o značné statické problémy,“ sdělil administrátor moravskokrumlovského děkanství Jiří Brauner.

V nejhorším stavu tam mají kostel v Našiměřicích. „Kvůli dlouhodobému nedostatku peněz je zanedbaná statika, střecha i samotné umělecké předměty. Podobně jsou na tom ale i kostely v Suchohrdlech u Miroslavi a v samotné Miroslavi. Kompletní generálku by zasluhovala i miroslavská fara, která je kulturní památkou. To jsou ale všechno opravy, z nichž každá by potřebovala alespoň deset milionů korun. Na letošní rok máme naplánované opravy asi za šest tisíc korun,“ dodal Brauner.

Pomáhají i obce

Na Vranovsku právě probíhá rekonstrukce věže kostela v Petříně, v jehož špičce byly uschovány historické dokumenty. Ty nyní zkoumají restaurátoři. „Připravujeme nákladnou opravu varhan a mobiliáře kostela přímo ve Vranově nad Dyjí. Ten by měl navíc podstoupit odborný průzkum památkářů. Rádi bychom opravili fasádu kostela v Olbramkostele, věž v Korolupech a Horním Břečkově,“ řekl administrátor vranovského děkanství Karel Mucha.
Podle něj se navíc do spolupráce při opravách kostelů pouštějí i samotné obce. „Někteří starostové spolupracují už dlouho, ale ve větší míře se začali probouzet v poslední době,“ pochválil Mucha.

Nejen kostely jsou ale církevními památkami. Kapličky, boží muka či sochy světců jsou na tom často ale ještě hůře, než samotné kostely. „Napomáhají tomu nevyjasněné vlastnické vztahy. Stát totiž může dát dotaci jen majiteli památky. A zvláště v příhraničí často není jasné, komu která patří. Například ve Vranově nad Dyjí se ale o místní kapli přihlásila obec a podařilo se jí tuto stavbu krásně opravit,“ uvedl památkář Jan Kozdas.