„Myslím si, že mám prostě dobré okurky. A asi je to pravda, protože lidi se za mnou každý rok vrací,“ říká Pecháčová, která má na Masarykově náměstí každoročně o slavnostech svůj stánek.

Okurky sklízí především na své zahradě. „Hlavně, že jsou to naše znojemské. Doma jsme totiž taková malá Fruta,“ směje se.
Okurkami obdarovává celou rodinu i známé. „Zavařuji jich hodně, protože lidi jsou na ně zvyklí. Raději chtějí domácí suroviny,“ dodává.

V soutěži v klasicky zavařovaných okurkách získala zlato i stříbro. „V obou vzorcích, kterými jsem do soutěže přispěla, jsou stejné suroviny. Akorát nálev je jiný. Do jednoho jsem přidala známý znojemský macerát. Druhý vzorek jsem dělala podle tajného receptu, který jsem před lety dostala od své tchyně,“ říká .

Na soutěži uspěla i s kvašáky. „Mám svůj vlastní nálev a první místo mě opravdu překvapilo. Radost mi udělal i manžel, který se svými kvašáky skončil na místě třetím. Při přípravě mi do toho pořád mluvil a komandoval, co mám do nálevu na kvašáky dát. Tak jsem mu řekla, ať si udělá své. A bylo,“ říká vítězka.

Nakonec přidává i recept na nakladačky. „Do tří litrů vody dám cukr, ocet, sůl, bobkový list a špetku skořice a pepře. Do sklenice skládám očištěný kopr, mrkev a cibuli, vložím umyté okurky do zavařovací lahve a dám sterilizovat do hrnce. Musím si pohlídat čas a teplotu, kterou držím při osmdesáti stupních asi dvacet minut. Myslím si, že je dělám úplně klasicky jako každý druhý,“ popisuje Pecháčová.