Spokojený je starosta Vranovské Vsi Jiří Peřinka. Přestože vedení obce řešilo před lety problémy s nástupnickou firmou, která nechtěla platit obci původně dohodnuté částky, starosta tvrdí, že dnes je již vše v pořádku. „Momentálně jsme na všem domluveni včetně plateb a spolupráce," uvedl Peřinka.

Díky penězům z fotovoltaiky mají obyvatelé vesnice řadu novinek. „Máme dvě nová dětská hřiště, opravili jsme kompletně budovu obecního úřadu, máme zrekonstruované hlavní chodníky a jeden nový navíc. Obyvatelé dostali příspěvek ve výši dvacet až pětatřicet tisíc korun na údržbu, opravu či doplnění technických zařízení ve svých domech. Nyní připravujeme zdarma veškeré kanalizační přípojky," vypočetl Peřinka s tím, že malým obcím se daří i díky novému přerozdělování daní. „Nejde však o žádné horentní sumy, ale řádově o desetitisíce korun," dodal Peřinka.

Křídlůvky sice také mají roční příjem z fotovoltaiky, jsou však nyní spořivé. „Jedeme v úsporném režimu, protože chystáme výstavbu kanalizace. Peníze nám chodí pravidelně, ale nepoužíváme je. Náš roční rozpočet je dva a čtvrt milionu korun a tak už asi deset let šetříme na spolufinancování kanalizace. Začneme ji budovat už v srpnu," řekl tamní starosta Antonín Pacík.

Ani korunu naopak nemají z elektrárny na okraji vesnice v Dyjákovicích. „Panely elektrárny jsou na soukromém pozemku, a proto z nich obec nemá vůbec nic," konstatoval první muž obce Josef Gajdošík.

Panely solární elektrárny stojí také na katastru Štítar na Vranovsku. „Máme je tady pět šest let. Přesnou sumu nebudu sdělovat, ale jde řádově o statisíce, které do obecní pokladny tečou. Ovšem tyto peníze jdou do rozpočtu a rozdělujeme je podle potřeby. Nejsou to špatné peníze, ale mohlo by to být lepší," sdělil starosta Štítar Oldřich Veselý. Jak dodal, městys i díky těmto penězům opravil školu, buduje chodníky, opravil také hřbitov.

Velmi rozzlobený, pokud se mluví o alternativních zdrojích elektrické energie, je starosta Břežan Josef Rebenda. „Větrníky za naší vesnicí stojí téměř deset let. Nějaký příjem z nich máme, ale je to jen zlomek toho, co bychom měli, nebýt různých vrtalů. Chtěli jsme totiž budovat dva vlastní větrníky, ze kterých jsme mohli mít dva miliony ročně. Měli jsme vše nachystané a pak se našlo pár hlupáků a vrtalů včetně celostátní propagandy a nakonec nám to kraj nedoporučil. Větrníky jsou lepší, než celá fotovoltaika," zlobil se Rebenda.

Jak dodal, obec má z větrníků sto tisíc korun ročně. „Jednorázově jsme dostali asi milion, takže jsme něco z těch peněz udělali," uzavřel Rebenda.