Šaldorfští vinaři poosmé otevřeli své sklepy a sobotní setkání zpestřuje už tradiční soutěž v kopání písku.
Ještě než se dají do díla dospělí muži a ženy, pustí se do díla družstvo dětí. „Vymysleli to děda dětí se strýcem. Sami pravidelně kopou, tak se rozhodli, že zacvičí dorost. Je to pěkná zábava a dětem se líbí,“ říká maminka dvou z malých účastníků Petra Messlerová.

Děti se do kopání pouští s vervou a poctivě vynáší své plné kbelíky. „Jedem, jedem, jedem, to dáš,“ rozléhá se sklepem povzbuzování dospělého doprovodu. Čtvrthodina běží, každý další kbelík je těžší, ale malí kopáči pokračují, i když se občas nechají slyšet, že už nemůžou.

Když uplyne čas, naváží jim pořadatelé pětačtyřicet kilo vynošeného písku. Malí soutěžící jsou už zase samý úsměv. „Moc se mi líbilo, jak jsme pracovali a chtěli vyhrát. Těšila jsem se a za rok budeme soutěžit zase,“ sděluje zapáleně sedmiletá Lucka Nápravová.

Mezitím se na start staví družstvo, které má na svém kontě už několik vítězství z minulých let. Chlapi vběhnou do do sklepa a hloučky diváků sledují jejich energickou práci na monitoru s videopřenosem z chodby, kde koupou a odkud běhají zpět na povrch.

Tentokrát tým MMM dokázal vynést tři metráky písku. „Mám dojem, že je to rok do roku těžší a písek byl určitě letos nějaký tvrdší, ještě loni jsme vynesli o metrák víc,“ hodnotí v cíli ještě zadýchaný Martin Messler. Chvilku námahy si ale užívá. „Je to pěkná tradice a dobrá zábava, takhle jednou za rok,“ usmívá se.

Krumpáče a putny se ale nebojí ani ženy. Soutěží třeba družstvo pošťaček. „Byla jsme tu už loni, kdy kopal můj přítel, tak jsem si řekla, že budeme taky takoví blázni a zkusíme to. Nejhorší byla první minuta, pak už to šlo. Řekly jsem si, že musíme vykopat aspoň sto dvacet kilo, nakonec jsme byly o něco lepší, takže jsme spokojené a za rok přijdeme zase,“ říká po kopání dobře naladěná členka družstva Klára Němečková s tím, že po chvíli odpočinku se ještě půjdou podívat po sklepích.

Opačnou taktiku volí další dámské družstvo. „Zatím zlehka obejdeme sklepy, ochutnáme pár vzorků, soutěžíme totiž až odpoledne. Pak teprve začneme ochutnávat pořádně. Jsme tu už počtvrté, vracíme se rády, protože je tu sranda a setkáme se s přáteli,“ říká, zatím v roli diváka, Lenka Jiskrová z Opavy.

Mezi diváky je nepřehlédnutelná parta převlečená za mexické muzikanty. „Obvykle taky kopeme, ale tentokrát nás kamarád nějak nestihl přihlásit. I tak jsme přijeli, protože sem jezdíme rádi za děvčaty a za vínem. Vždycky najdeme něco zajímavého, protože každý ročník je jiný. Chutnají nám hlavně ryzlinky a sauvignony,“ říká jeden z Mexičanů, Honza Kurčík z východních Čech.

Lednové setkání v otevřených sklepech pořádají vinaři už po osmé. „Sjíždí se nám přátelé vín i soutěžící z celé republiky. Přihlášky otevírám vždy v říjnu a naplní se velmi rychle, letos soutěží jednadvacet družstev. Kopání písku pro Vídeň se soutěž jmenuje proto, že písek vytěžený ze zdejších sklepů mířil do Vídně, kde ho použili jako kvalitní surovinu do fasád a štuků,“ vysvětluje jeden z hlavních pořadatelů Marek Špalek. Jak tvrdou měli kopáči práci ukazuje jeden pohled na výsledkovou tabuli. Přibývají na ní nakopané metráky. Dole ve sklepě ubývají v pískové stěně pomalu centimetry.