Po stopách novokřtěnců: po 400 letech se potomci vrací na jižní Moravu

Repliky novokřtěneckých fajánsí vyrábí ve své dílně na Hodonínsku Karel Hanák. Jako jeden z mála lidí pokračuje v odkazu řemeslné zručnosti členů německy mluvící sekty usazené na Moravě na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. „Co do technické náročnosti byla fajáns sofistikovanější než tehdy u nás běžná hrnčířská výroba. Daleko náročnější byla i malba dekorů,“ říká oceněný Nositel tradice lidových řemesel.

Originální fajáns je vyhledávaná sběrateli po celém světě. Podle historika a odborníka na novokřtěnce Jiřího Pajera je velmi cenná. „Víme jen o zhruba 250 dochovaných kusech této keramiky do roku 1622, tedy konečného vyhnání novokřtěnců z Moravy. Nacházejí se v nejrůznějších sbírkách a prestižních muzeích od Německa po Spojené státy. Hodnota originálu může dosahovat i kolem milionu korun,“ povídá Pajer.

Přísný režim

Zručnost novokřtěnců historici obdivují i po staletích. „Tehdejší moravská šlechta je měla jako poddané ve velké oblibě. Těžila z jejich pracovitosti, poctivosti a pokrokových metod v zemědělství a vinařství. Vrchnost od nich kupovala právě fajáns. Sami novokřtěnci ji ve svých domovech nepoužívali. Jejich věrouka a přísný řád jim nakazovaly střídmý život,“ připomíná Pajer.

Historické mince, které muž vykopal u Býště, mají hodnotu 660 tisíc korun

Novokřtěnci byli jednou z nejradikálnějších sekt v tehdejší době náboženské reformace. Sto let před vyhnáním je české země vítaly díky náboženské toleranci. Novokřtěnci se chtěli přiblížit prvním křesťanům, důsledně dodržovali společné vlastnictví, pracovali pro obec, bydleli v komunitě a společně vychovávali děti a pečovali o staré a nemocné. „S místními obyvateli se ale v podstatě nestýkali. Z uzavřených dvorů členové nesměli jen tak odejít. Jen v neděli měli dovolenou vycházku. Kontakt s okolím třeba kvůli obchodu udržovali představení komunity,“ popisuje Pajer.

Na Moravě měla největší sídla kolem šesti set obyvatel, nejmenší kolem stovky. „Ke konci šestnáctého století existovalo na jižní Moravě šestapadesát habánských dvorů. Dohromady v nich mohlo žít přes dvacet tisíc lidí. Propracovali se k bohatství, traduje se, že by si za ně mohli koupit tři velká panství,“ upřesňuje Pajer.

Upalování sektářů

První skupinu z dnešního jižního Německa přivedl vlivný vůdce sekty Baltasar Hubmaier do Mikulova v roce 1526. Pacifistická část poté vytvořila centra ve Slavkově u Brna a Hustopečích. „Postupně na Moravě vznikla hustá síť sídel. Je zajímavé, že se usazovali většinou v oblastech, kde mohli pěstovat vinnou révu. Jediné dochované sídlo novokřtěnců u nás je v Čermákovicích na Znojemsku, první zmínka je z roku 1596. Zvláštností je, že i toto malé sídlo vyrábělo fajáns,“ dodává Pajer.

Před i po bitvě na Bílé hoře sídla novokřtěnců plundrovala vojska a nájezdníci. Zabíjeli i ženy a děti, dochované novokřtěnecké kroniky popisují též případy upalování obyčejných lidí.

Překvapení. Archeologové našli u zámku v Boru unikátní středověké potrubí

Fatální byl císařský manifest ze září 1622. „Šlechta, která z nich měla výhody, je bránila marně. Podle patentu museli do čtyř týdnů opustit zemi. Nejprve se uchýlili na dnešní Slovensko,“ upřesňuje Pajer. I tam čelily habánské dvory násilí a později útokům Turků. V regionu původní novokřtěnecké principy upadly a v jisté formě přežily díky emigraci za oceán v devatenáctém století.

Z prérie na jih Moravy

Například takzvaní hutterité byli následovníky jednoho z hlavních vůdců reformačního hnutí Jakuba Huttera. Klid a mír pro svou víru hledali v Hustopečích u Brna. V roce 1533 tam přesídlil z Tyrolska a krátce působil jako pastor. Dopadl tragicky. Po zatčení jej v Innsbrucku mučili a za živa upálili. „V Hustopečích existoval vzorový bratrský dvůr. Aktuálně pietně upravujeme okolí studny, u níž kdysi žili a čerpali z ní vodu. Na konci léta přicestují na návštěvu do města potomci - hutterité žijící v prérijních oblastech na pomezí Spojených států a Kanady,“ informuje vedoucí městského muzea Soňa Nezhodová.

Jak zmínila, zájem o ně mají také religionisté. Kladou si otázku, jak tato náboženská komunita mohla zachovat principy a svůj unikátní způsob víry a života celého půl tisíciletí. V moderní době se pokračovatelé hutteritů dlouho bránili zavedení elektřiny, televizi či počítačům.