Domů, za přítelkyní, ale především na svobodu. To jsou hlavní důvody, proč utíkají svěřenci z výchovného ústavu ve Višňové. Ze čtyř set padesáti hledaných osob na Znojemsku eviduje policie od počátku roku téměř dvě stě případů útěků chovanců. Za útěk se považuje také pouhé nedodržení doby vycházky. Stačí ji přetáhnout o hodinu. O třiapadesát chlapců ve věku mezi patnácti až osmnácti lety se stará čtyřicítka vychovatelů a dalších pracovníků ústavu.

„Proč tady jsem? Nevím. Proč jsem rozbil nábytek? Táta to dělá běžně. Na co se nejvíc těším? Na svobodu,“ odpověděl na několik otázek nenápadný sedmnáctiletý kluk. Místo běžného života tráví své dny za zdmi ústavu. Místní si na chovance za desítky let fungování ústavu zvykli. Někteří mají k chodu domova výhrady.

„Bydlíme tady čtyř iroky.Věděli jsme, že budeme sousedit s ústavem. Mysleli jsme si ale, že budou víc zajištění a že nemají takovou volnost,“ uvedla Jana Molíková. Sama má s chovanci osobní zkušenost.„Kdysi jsme několik kluků měli najatých na stavbě domu. Byli fajn. Na druhou stranu nás jiní jednou vykradli,“ doplnila Molíková. Podle jejích slov si místní dávají na své věci větší pozor, když mají v obci takzvaný pasťák. „Zpřísnila bych dohled. Ústav by měl být lépe ohraničený a zabezpečený,“ myslí si mladá žena. Vedení ústavu rozhodně nehodlá přitvrdit. „Nejsme kriminál, jsme školské zařízení,“ podotkl k výhradám ředitel ústavu Zdenek Vichta. Několik nejproblémovějších adolescentů má nařízenou ochrannou výchovu. Ani ta ale nezaručí, že kluk neuteče.

„Když se chlapec rozhodne utéct, nelze tomu zabránit. Naší prací je především vysvětlovat, že nedělá dobře. Vychovatel nemůže útěkáře zadržovat nebo někde honit, to je práce pro policii,“ přiblížil Vichta. „Nemáme tady žádné násilníky, žádné nebezpečí lidem v okolí nehrozí,“ nastínil Vichta. „Faktem je, že občas nějaké kolo před hospodou zmizí, ale reakce, které od veřejnosti na naše kluky máme, nejsou nijak zásadně negativní,“ doplnil ředitel. Nedávno však čtveřice podnapilých chovanců zdemolovala zařízení ošetřovny.

„To je jen jejich demonstrace síly. My v takových případech potřebujeme ty kluky oddělit od ostatních, aby se nepředváděli. Necháme je prostě vyspat,“ řekl zástupce ředitele Vladimír Korek. Žádné výrazné nástroje represe pedagogové v ruce nemají. „Můžeme odebrat drobné výhody jako například omezení vycházek, televize, nevezmeme kluka na výlet. Nejsme represivní zařízení. O to více s těmi mladíky musíme pracovat,“dodal Korek. Jako dobré hodnotí vztahy s ústavem vedení městyse. „Kluci nám pomáhají s údržbou a pořádkem v obci. Nelze se na ústav dívat jen jako na domov, který je plný problémových lidí,“ podotkl starosta Višňové Jan Daniel.

„A proč často utíkají? Patrně jsou tak zasaženi předchozím životem, že se hned nedaří jejich negativní postoje napravit. Mají tendence v předchozím životě pokračovat,“míní.