Nejen, že archeologové objevili pozůstatky dvou raně středověkých kostelů, na jejichž základech vyrostl současný kostel. A díky dochovanému dřevěnému výklenku ve zdi zjistili, že byl postavený v druhé polovině třináctého století. Ohromil je ale nález mnohem významnější. „Už první sondy a geofyzikální průzkum ukázal, že se pod úrovní podlahy rýsují nejen základy předchozích kostelů, ale také kruhová stavba obřích rozměrů. Kamenné zdivo později ukázalo, že má v průměru třináct a půl metru. Její datování jsme určili do poloviny jedenáctého století. Přesné určení ještě analyzujeme, jedenácté století je ale jistota,“ přiblížil vedoucí průzkumu ze společnosti Archaia Brno Václav Kolařík.
Stářím a hlavně velikostí nemá podle něj v republice rotunda srovnání. „Významem je srovnatelná snad jen s rotundou u svatého Víta v Praze, ta je ale starší. Jiné nemají takové rozměry jako znojemská,“ přirovnával význam objevu Kolařík.
Podle Bohuslava Klímy, který se v tamním Muzeu Velké Moravy zabývá historickým výzkumem už téměř čtyři desítky let, se jedná o unikátní nález. „Doplňuje mezeru, kterou jsme doposud měli mezi nálezy z třináctého a devátého století. Tento zásadní objev rotundy dokládá, že Znojmo bylo vždy významné církevní centrum,“ doplnil Klíma.
Úspěchu výzkumu paradoxně nahrála doba izolace v covidu. „Původně jsme chtěli jen běžný výzkum, díky covidu jsme ale získali čas a mohli zakopat hlouběji. A objevit toto velké tajemství,“ poukázal Pavel Vlk brněnského biskupství, jež objekt spravuje.
Nálezy vnímá jako impuls pro další práci. „Chceme historickým památkám vrátit život a tyto nálezy nás vybízí ke kreativitě a úctě,“ dodal Vlk.
Unikátní průřez historií kostela svatého Hippolyta mohou o víkendu spatřit i zájemci a příznivci historie. Archeologové pro ně chystají mimořádné prohlídky vykopávek v neděli odpoledne od dvou do čtyř hodin odpoledne. Poté zdokumentované nálezy opět zasypou a další výzkum ponechají příštím generacím. „Pracujeme na 3D modelech na nichž zájemci objevy uvidí, rádi bychom vytvořili i virtuální modely staveb, aby si lidé mohli představit, jak vypadaly,“ ujistil Vlk.
Pod chrámovou lodí kostela mohou nyní návštěvníci vidět nejen hroby někdejších kněží. Z některých odkrytých vrstev trčí i jejich staleté kosti. V hlubokých výkopech nalezli archeologové i řadu původních předmětů, zlatý kříž z třináctého století, ozdoby i keramiku. „Tohle je úlomek takzvaného drtidla, předchůdce hmoždíře. Pochází z římské doby, to je důkaz, že tu byli i Římané,“ pozval zájemce na víkendový výlet do dávné historie na znojemském Hradišti Václav Kolařík.
