Rekordní teplotu naměřili dnes v meteorologické stanici v Kuchařovicích. Rtuť teploměru se vyšplhala na 27,8°C. Dosavadní rekord k sedmému říjnu byl o téměř čtyři stupně nižší. V roce 1966 naměřili meteorologové na Znojemsku 23,9°C. „Vysoké teploty jsme začátkem října naměřili i v roce 2001, kdy rtuť teploměru dosáhla 25,7 stupňů, v roce 1984 pak bylo 27,4 stupňů a v roce 1976 si mohli lidé užívat pětadvaceti stupňů,“ vypočetl vedoucí kuchařovické meteorologické stanice Jiří Trachtulec.

Už o víkendu by ale mělo přituhnout a počasí tak bude mnohem více odpovídat roční době. V sobotu a v neděli mají ranní teploty padnout až pod bod mrazu.

Podle meteorologů nejsou takové teplotní výkyvy na podzim úplně neobvyklé. Vyskytují se tak jednou za deset, patnáct let. Například v roce devatenáct set devadesát čtyři byla začátkem října ještě denní maxima přes dvacet stupňů Celsia. „Už sedmého října pak už ale v nížinách padal sníh s deštěm,“ uvedl brněnský meteorolog Miloslav Hradil.

Vedro a sucho přidělalo v posledních dnech práci i jihomoravským kasičům. Ti častěji vyjíždějí třeba k požárům trávy. „Nejde o razantní nárůst, přesto by se měli především zahrádkáři vyvarovat pálení klestí a podobného odpadu zvláště ve dnech, kdy fouká silnější vítr,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Hasiči upozorňují na vyšší riziko vzniku požárů a nabádají lidi k ostražitosti. „Je nutné dodržovat základní zásady při rozdělávání ohňů jako například mít alespoň metr hlíny kolem otevřeného ohniště, mít připravenou vodu či hasicí přístroj pro případ, kdy by se oheň vymknul kontrole,“ podotkl Haid.
Samozřejmostí by mělo, podle hasičů, být dodržování zákazu rozdělávání ohně v lese. „Zákon také již delší dobu zakazuje plošné vypalování. Vzhledem k extrémnímu suchu by měli být lidé více opatrní a pokud je podezření na požár, okamžitě volat hasiče,“ dodal mluvčí.

Z nynějšího netypického podzimního počasí nejsou příliš nadšení ani zemědělci. „Teplo by ani tak nevadilo. Problém je hlavně sucho, se kterým se zemědělci potýkají letos už od jara,“ řekla ředitelka znojemské Agrární komory Yvonne Urbanová s tím, že počasí je letos na počátku října nezvyklé a mimořádné.

Deště chybí zejména již zčásti zasetým ozimům, zejména pšenici a ječmenu. „Pro podzimní plodiny, jako je kukuřice nebo řepa, je tohle počasí naopak spíše příznivé. Pokud tedy teď nezačne pršet právě do jejich sklizně,“ dodala ředitelka.

Zmatená mohou být v těchto dnech i divoce žijící zvířata a samozřejmě i rostliny. „Stává se, že v podobných dnech začnou rozkvétat jabloně či kaštany. Zvířata, která se už zazimovala, mohou znovu zvýšit svou aktivitu. Markantní je to především u hmyzu, kterého v teplých dnech létá podstatně více. Probouzejí se už zazimovaní motýli, především babočky. Přibývá i poletujícího babího léta, což je vývojové stádium mnoha druhů pavouků. Rychlý pokles teploty pro ně nutně nemusí znamenat okamžitou smrt. Zkrácení zimního spánku může mít spíše za následek jejich kratší jarní periodu. Nemusí se pak stihnout včas rozmnožit,“ řekl Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí.